Obří vzrůst má genetickou příčinu, tvrdí britští vědci

Radim Klekner Radim Klekner
10. 1. 2011 12:02
Objev genu může lékařům umožnit včas rozpoznat kořeny nadměrného vzrůstu a léčit je
Gigantismem trpí zřejmě Brazilka Elisany Silvaová, která ve svých čtrnácti letech měří 206 cm.
Gigantismem trpí zřejmě Brazilka Elisany Silvaová, která ve svých čtrnácti letech měří 206 cm. | Foto: Reuters

Londýn - Spojuje je jedno. Extrémní tělesný vzrůst a nápadně krátká délka života. A také to, že se velmi často rodí ve Spojených státech, Číně či Německu.

Nejvyšší člověk všech dob, Američan Robert Wadlow, měřil 272 centimetrů a zemřel v roce 1940 ve věku dvaadvaceti let. Jeho krajan John F. Carroll byl o osm centimetrů menší a dožil se sedmatřiceti. Johna Williama Rogana, který dosáhl stejného vzrůstu jako Carroll, pohřbívali v USA v roce 1905, když mu bylo čtyřiatřicet. Mezi deseti nejvyššími muži historie je celkem pět Američanů.

Gigantismus je porucha vyvolaná nadměrnou produkcí hormonu somatotropinu, který dodává do těla podvěsek mozkový, a britští vědci se domnívají, že nyní našli její příčinu.

Je jí podle nich mutace speciálního genu, aryl hydrokarbonového proteinu AIP.

Britský tým z prestižní London School of Medecine pod vedením dr. Márthy Korbonitzové jej našel u příslušníků čtyř rodin ze Severního Irska trpících nadměrným vzrůstem. Ale také v DNA získané ze dvou stoliček Charlese Byrneho, proslulého "irského obra" z konce 18. století.

Výsledky svého výzkumu zveřejnili britští vědci v posledním čísle týdeníku New England Journal of Medecine.

Rakovina hypofýzy

Na stopu genové mutace přišla dr. Korbonitzová a její kolegové v roce 2006 v severoirském hrabství, ze kterého pocházel také Byrne. Pracovníci Institutu pro antropologii při Univerzitě Johanna Gutenberga v porýnské Mohuči, kteří se o problém gigantismu zajímají také, se pak zaměřili právě na "irského obra".

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Jeho kostru přechovává londýnské Hunterovo muzeum.

"Teprve na základě DNA mohla být potvrzena teorie naznačující souvislost mezi genovou mutací a růstovou poruchou, která v minulosti tak často končila tragicky," řekl deníku Spiegel on-line mohučský antropolog Joachim Burger.

Řada lidí trpících gigantismem totiž v minulosti umřela právě na rakovinu hypofýzy. Obří vzrůst se u nich začal zpravidla projevovat až poté, co nemoc propukla s plnou silou.

1500 let stará mutace

Podle propočtů britských a německých vědců nastala mutace genu přibližně před 1500 lety a byla následně přenášena z generace na generaci. V současnosti by nositeli zmutovaného genu mohlo být okolo tří set osob.

Na to, že Byrne zemřel na rakovinu podvěsku mozkového, přišel již v roce 1909 renomovaný americký chirurg Harvey Cushing, který prozkoumal jeho lebku.

Příčinou smrti Roberta Wadlowa byla otrava krve způsobená infekcí, také on měl ale zjevně rakovinu hypofýzy.

Stejnou chorobou trpěl i osmapadesátiletý Ir Brendan Holland, jehož nadměrný růst se zastavil až poté, co mu lékaři nádor hypofýzy, který u něj objevili ve dvacátém roce jeho života, zlikvidovali ozařováním. Holland nakonec vyrostl jen do výšky 206 centimetrů.

Když ho v roce 2006 prozkoumali odborníci na genetiku z týmu dr. Korbonitzové, zjistili, že mutaci AIP má také. Holland následně potvrdil, že podobně jako Wadlowa, Carrolla či Rogana ho v mládí sužovaly bolesti hlavy a měl problémy s viděním.

Jako největší muž současnosti byl do Guinessovy knihy rekordů loni zanesen osmadvacetiletý Turek Sultan Kösen, který měří 247 centimetrů.

Devětatřicetiletý Ukrajinec Leonid Stasjuk, jenž má údajně 259 centimetrů, se totiž odmítl podrobit novému přeměření a předchozí zjištění jeho tělesné výšky se zakládá na pouhých dvou měřeních uskutečněných v průběhu jediného dne, což pro obnovení rekordního zápisu nestačí.

Poruchou růstového hormonu trpěl i nejmenší muž světa, Číňan Che Pching-pching, který zemřel loni v březnu ve věku 21 let. Měřil pouhých 75 cm.

 

Právě se děje

Další zprávy