Obama u zdi dá šanci míru od Rusů. Co udělá pak, neřekl

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
11. 9. 2013 8:04
Americký prezident v televizním projevu k národu vysvětlil svůj postoj k útoku na Sýrii
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama učinil ještě jeden, tentokrát patnáctiminutový pokus o to, aby přesvědčil Američany, že má věrohodný plán na vyřešení syrské krize.

V projevu k národu, živě přenášeném všemi hlavními americkými televizemi, se Obama znovu spolehnul především na morální a hodnotové zdůvodnění, proč Spojené státy nemohou nečinně přihlížet tomu, čeho se režim prezidenta Bašára Asada dopouští.

V přitakání překotnému vývoji posledních dvou dnů však Obama přiznal, že dá šanci diplomatickému řešení, s nímž v reakci na nahodilý výrok amerického ministra zahraničí Johna Kerryho přišla Moskva.

Obama uvedl, že zkoumá ruský plán, který by umožnil dostat syrský arzenál chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu a následně ho zničit, a požádal kvůli tomu Kongres, aby odložil hlasování o návrhu rezoluce schvalující použití vojenské síly.



Vyhrazuji si právo udeřit

Americký prezident přesto dodal, že si jeho země vyhrazuje právo vojenský úder podniknout, pokud pokus o diplomatické řešení selže a řešení silou bude nevyhnutelné. "Když můžeme zamezit tomu, aby děti byly zplynovány k smrti a tím v dlouhodobém výhledu učinit bezpečnějšími naše vlastní děti, měli bychom konat," apeloval na svědomí a city Američanů z Bílého domu Obama s tím, že musí být připraveni, že bude nutné útok podniknout.

"Jestli selžeme a k akci se neodhodláme, Asadův režim neuvidí žádný důvod, proč by chemické zbraně nepoužil znovu. Cílem případného útoku by bylo odstrašit Asada od použití těchto zbraní a dát jasný signál světu, že jejich použití nebudeme tolerovat," připojil americký prezident rovněž argument z kategorie realistické školy zahraniční politiky stojící na definici zájmů.

USA podle něj nesou tíži povinnosti použít svou vojenskou sílu k potrestání těch zemí a režimů, které nerespektují mezinárodní normy a podobně jako Bašár Asad se uchýlí k použití zbraní hromadného ničení." Když diktátoři páchají zločiny proti lidskosti, spoléhají na to, že svět odvrátí zrak," prohlásil Obama.

Obama podtrhl i jistou skepsi, kterou k pokusu Rusů o mírové řešení má. "Je příliš brzy na to říct, zda uspěje," uvedl doslova prezident. Neupřesnil však, jak dlouho hodlá na úspěch Rusů čekat a co jsou kritéria, podle nichž by hodnotil, zda jejich pokus vyšel.

V projevu, který byl naplánován několik dní a v reakci na poslední vývoj ho museli prezidentovi poradci narychlo přepisovat, nepřišel Obama s žádným novým argumentem, jenž by v posledních dnech a týdnech od něj či jeho spolupracovníků nezazněl.

Podívejte se ve fotogalerii, jak se dva roky války odrazily na tváři Sýrie (upozornění: galerie obsahuje drastické záběry, které nejsou vhodné pro každého):



Obamovy šance v Kongresu byly nulové, projev nepřesvědčil

Obamovo rozhodnutí oddálit hlasování v Kongresu kvůli diplomatické iniciativě Rusů má i své vnitropolitické zdůvodnění. Šance, že by dokázal prosadit přijeti vlastní rezoluce schvalující použití síly, byly nyní minimální. K její podpoře se tento týden přihlásila jen menšina senátorů a zcela zanedbatelný zlomek republikány ovládané Sněmovny reprezentantů.

Proti Obamovi se postavila nejen pravicová část opoziční Republikánské strany, ale také velká část levicové části jeho strany. Prezidentovi tak hrozila těžká porážka, která by vážně podlomila jeho mezinárodní postavení a kriticky zhoršila vyhlídky na prosazení jeho priorit ve vnitřní americké politice.

První reakce na Obamův projev ukázaly, že se mu nepodařilo mínění zákonodárců zvrátit. "Nemyslím, že prezident dokázal vojenskou akci zdůvodnit," prohlásil po shlédnutí prezidentova vystoupení vlivný republikánský senátor Charles Grassley.

Senátoři John McCain a Lindsey Graham, kteří jsou oba silnými stoupenci vojenského zásahu, ve společném prohlášení uvedli, že lkitují, že se Obama v projevu nevyjádřil jednoznačněji v prospěch poskytnutí vojenské pomoci opozičním skupinám bojujícím proti režimu Bašára Asada. Obamu zároveň kritizovali, že nepředstavil plán, jak důsledně prověřit, že Rusové myslí svůj plán na diplomatické řešení vážně.



Útok? Ani Libye, ani Kosovo

Když se Obama v projevu dostal k popisu toho, jak by případný americký útok na Sýrii vypadal, ujistil diváky, že noha amerického vojáka na syrské území nevstoupí a operace nebude připomínat ty v Iráku a Afghánistánu, režírované jeho předchůdcem v úřade Georgem Bushem.

"Nenařídím ani dlouhou leteckou kampaň podobnou té v Libyi a Kosovu. Šlo by o cílený útok s jasným cílem: odstrašit Sýrii od dalšího použití chemických zbraní a omezení kapacit Asada takové zbraně použít," snížil Obama na maximum očekávání spojená s úderem.

Hned v úvodu projevu Obama současně zdůraznil, že použití síly ze strany USA nemůže vyřešit občanskou válku v cizí zemi. Připomněl zároveň, že Američané od něj oprávněně očekávají, že se soustředí především na problémy doma.

Obama navíc hovořil k Američanům v situaci, kdy jeho syrskou politiku podporuje méně než třetina voličů. Jak ukázaly čerstvé průzkumy veřejného mínění, na vůbec nejnižší úroveň se propadla také podpora jeho celkové zahraniční politice. A zároveň souhlas s tím, jak vykonává prezidentský úřad, vyjadřuje pouze 44 procent Američanů, což je vyrovnání nejhoršího výsledku, jakého kdy za necelých pět let v úřadě Obama dosáhl.

Diplomtické řešení od Rusů už narazilo na problém

Pokus o diplomatické řešení situace bude pokračovat ve čtvrtek, kdy se v Ženevě sejdou k jednání ministři zahraničí USA a Ruska.

Ruský návrh na řešení situace narazil na problémy už v úterý večer na půdě OSN. Západní mocnosti vedené USA, Francií a Británií se pokusily prosadit rezoluci, která by návrh na diplomatické řešení "podepřela" hrozbou vojenské akce. Rusové však takový návrh odmítli, ministr zahraničí Sergej Lavrov ho označil za nepřijatelný, Moskva podle něj odmítá takto formulovanou, závaznou rezoluci Rady bezpečnosti.

Americký šéf diplomacie John Kerry vzápětí prohlásil, že taková rezoluce je nutná, aby USA mohly ruské iniciativě věřit. Přiznal zároveň, že v této věci zatím nenašel s Moskvou shodu.

Sám Obama ještě předminulý týden cestu přes Radu bezpečnosti vyloučil, neboť ji označil za zcela zablokovanou negativním postojem Ruska a Číny.

 

Právě se děje

Další zprávy