Canberra - Austrálie konečně přivítala amerického prezidenta Baracka Obamu.
Šéf Bílého domu měl návštěvu nejmenšího kontinentu naplánovánu již dlouho, dva předchozí pokusy však padly za oběť americkým vnitropolitickým problémům.
V roce 2010 Obama musel zůstat ve Washingtonu, protože Kongres hlasoval o jeho klíčové reformě zdravotnictví, a pak musel cestu odložit znovu kvůli ekologické katastrofě v Mexickém zálivu způsobené havárií vrtné plošiny Deepwater Horizon.
Třetí pokus již vyšel a ve středu letoun Air Force One přistál v Canbeře. Obama přiletěl do Australasie s cílem posílit roli Spojených států v této stále důležitější oblasti, v níž roste dominance Číny.
USA proto zvýší svou vojenskou přítomnost v Austrálii. Faktickou, i když nikoli oficiální základnou americké námořní pěchoty se stane hlavní město Severního teritoria Darwin, které má z hlediska Washingtonu strategickou i symbolickou polohu.
Darwin leží na jednom z nejseverněji položených míst kontinentu, od Indonésie ho dělí pouhých 850 kilometrů a lze z něj kontrolovat rozsáhlé oblasti Indického oceánu.
Je to také přístav, který generál Douglas McArthur použil za druhé světové války jako základnu pro opětné ovládnutí Indického i Tichého oceánu, v nichž měli v té době navrch Japonci.
Čína se zlobí
Darwinu se říkalo za druhé světové války "australský Pearl Harbour", protože Japonci na něj shodili více bomb než na ten americký.
V tomto přístavu má být postupně rozmístěn kontingent až 2500 příslušníků americké námořní pěchoty, kteří budou schopni rychle reagovat na jakoukoli bezpečnostní nebo humanitární krizi v jihovýchodní Asii, v níž roste napětí kvůli teritoriálním sporům o Jihočínské moře.
Australská premiérka Julia Gillardová ve středu řekla, že prvních 200 až 250 amerických vojáků dorazí do Darwinu už příští rok.
Peking bude zřejmě tuto skutečnost vnímat jako další snahu Spojených států obklíčit Čínu z moře sítí základen v Japonsku, Jižní Koreji a nyní i Austrálii.
Pro Austrálii je tato skutečnost diplomaticky značně citlivá, protože chce uchovat své tradiční svazky s USA, Čína přitom hraje stále důležitější roli v její ekonomice.
Spojené státy Australasii dlouhodobě zanedbávaly, protože většinu jejich vojenského rozpočtu pohlcovaly války v Iráku a v Afghánistánu.
S blížícím se odchodem amerických jednotek z těchto zemí ale Washington věnuje stále větší pozornost Jihočínskému moři, jímž každý rok proudí zboží v hodnotě 5,3 bilionu dolarů, z čehož 1,3 bilionu připadá na obchod s USA.
Washington chce, aby lodní trasy v Jihočínském moři zůstaly otevřeny, přesněji řečeno aby o nich nerozhodoval Peking.
Čína se ale nechala již dříve slyšet, že v této oblasti nestrpí žádné cizí zásahy, a usilovně buduje moderní vojenskou flotilu, což vyvolává v ostatních asijských zemích silné obavy.
Peking trvá na tom, že na Jihočínské moře má historický nárok. Jednou z jeho hlavních pohnutek ale je, že pod jeho dnem leží ložiska ropy s odhadovanou kapacitou 28 až 200 miliard barelů, což by Číně poskytlo energetickou nezávislost možná i na desítky let.
Regionální uskupení proti Číně?
Spojené státy mají ale situaci značně ztíženu skutečností, že v příštích deseti letech potřebují ušetřit nejméně 400 miliard dolarů, přičemž škrty ve výdajích, a tedy i ve vojenském rozpočtu, nakonec mohou být i vyšší.
Washington proto mění taktiku a snaží se opět budovat v oblasti Jihočínského moře regionální strategická uskupení, která ještě nedávno považoval za svazující, neboť se obával, že by mu bránila přijímat rozhodná opatření, pokud by v regionu taková potřeba nastala.
Je to jeden z důvodů, proč prezident Obama poletí z Austrálie na Bali, aby se tu zúčastnil zasedání zemi jihovýchodní Asie (ASEAN).
Je to poprvé, kdy jedním z jeho účastníků budou i Spojené státy, což vyvolává velkou nevoli Pekingu, který si nepřeje, aby se na tomto fóru probírala otázka Jihočínského moře.
Anglicky psaný čínský server Global Times, který je jen elektronickou verzí deníku čínské komunistické strany Žen-min ž'-pao, v úterý před odletem Baracka Obamy do Austrálie rozhořčeně napsal, že se Spojené státy snaží v oblasti "vytvořit gang", který by blokoval nároky, jež si Čína dělá na Jihočínské moře.
