Požadavky na ekologicky šetrnější dopravu a komplikace spojené s nemocí covid-19 v leteckém cestování noční železnici resuscitují. V úterý v Berlíně oznámili zástupci čtyř státních dopravců, že během následujících tří let chtějí propojit nočními lůžkovými vlaky třináct velkých evropských měst.
Do projektu v hodnotě půl miliardy eur se zapojily Německo, Rakousko, Švýcarsko a Francie. Většinu spojů zajistí rakouská společnost ÖBB. Pasažéři budou moci cestovat přímo například z Vídně do Bruselu, z Curychu do Barcelony, z Amsterdamu do Curychu nebo z Berlína do Paříže.
"Nastupte večer v Mnichově nebo Berlíně a vystupte ráno svěží v Bruselu či Paříži. Je to ekologický, pro klima příznivý způsob cestování," uvedl při představení plánu německý ministr dopravy a digitalizace Andreas Scheuer. Praha v těchto plánech zatím nefiguruje.
Německá vláda už loni oznámila, že v rámci "zelené politiky" patří železnice k prostředkům, kterými lze dosáhnout nižších emisí skleníkových plynů. Opoziční německá strana Zelených přímo požaduje, aby stát podporoval vlaky namísto letadel.
Železniční dopravu chtějí učinit tak výhodnou a komfortní, aby lidé do letadel na kratších trasách sedali méně a šetřili tak životní prostředí. Zelení zároveň chtějí zvýšit daň z leteckého benzinu a investovat do železnice tak, aby se doba cestování po kolejích mezi největšími německými městy vešla zhruba do čtyř hodin.
Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu se domnívá, že pouhé omezení létání nevyřeší vše. "Letecká doprava je problém, protože roste, a tím rostou i její emise. Doprava jako celek dnes produkuje oproti roku 1970 až dvaapůlkrát více emisí skleníkových plynů. Globálně se doprava podílí na těchto emisích jen čtrnácti procenty. Není to málo, ale větší problém spočívá v energetice," upozorňuje Tolasz.
Pandemie koronaviru však během letošního roku létání omezila, na některých leteckých uzlech poklesl provoz oproti předcházejícímu roku o desítky procent. Pražské letiště už během jarní krize zaznamenalo úbytek cestujících o více než 99 procent.
Přes léto sice počty pasažérů začaly stoupat až na srpnových 350 tisíc, to však bylo stále hluboko pod loňskými téměř dvěma miliony. Před měsícem zahájilo provoz dlouho očekávané velké letiště Willyho Brandta v Berlíně, ale kvůli malému počtu cestujících během pandemie otevřelo pouze jeden ze dvou terminálů.
To železnici nahrává. Vlakoví dopravci byli navíc podle experta Jana Sůry ze serveru Zdopravy.cz dosud oproti leteckým kolegům spíš v nevýhodě. "Musí se řešit zdanění. Letecké společnosti neplatí daně za kerosin, železniční dopravci platí spotřební daň za diesel nebo za elektřinu," říká Sůra.
Televize ProSieben udělala nedávno pozoruhodný pokus. Natočila reportáž nazvanou Vlak versus letadlo o tom, jak dva její novináři vyrazili ve stejnou dobu z Mnichova do Berlína. Redaktorka jela vlakem, její kolega letěl letadlem. Měli se setkat na berlínském náměstí Alexanderplatz. Rozdíl v čase byl nepatrný: zatímco redaktor byl na místě za 4 hodiny 26 minut od startu, jeho kolegyně přišla do cíle jen o tři minuty později. Za letadlo utratil 205 eur (asi 5400 korun), vlaková jízdenka vyšla na 145 eur (asi 3800 korun).
