Potvrdily se tak informace, které jako první zveřejnil v lednu investigativní týdeník Der Spiegel.
Aféra má politický dopad
Odhalení agentů působících po začátku války v Iráku vyvolalo otřesy na německé politické scéně
Někdejší kancléř Gerhard Schröder totiž oficiálně odmítal jakékoliv zapojení spolkové republiky do války a tento postoj mu pomohl v září 2002 zvítězit ve volbách.
Němci se v důsledku nacistické minulosti zdráhají podporovat jakékoliv vojenské akce v zahraničí. Výjimkou je účast malého kontingentu Bundeswehru v Afghánistánu.
Nyní křesťanští demokraté Schrödera obviňují z pokrytectví. Další hypotézou je, že zpravodajská služba jednala na vlastní pěst bez vědomí kabinetu.
To zase staví do špatného světla současného ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který byl v době války šéfem Schröderova sekretariátu a v této funkci měl na starosti i dohled nad zpravodajskými službami.
Týdeník Der Spiegel, který aféru "nastartoval", píše, že bývalý šéf německé diplomacie Joschka Fischer o německých agentech v Iráku věděl. Nikoliv však o tom, že spolupracují s Američany.
Křesťanští a sociální demokraté vytvořili po volbách loni v září velkou koalici. Cílem kancléřky Angely Merkelové je usmíření se Spojenými státy, ale vyslání německých vojáků do Iráku odmítá stejně jako Schröder.
Otázky pro ministerstvo zahraničí
Devadesátistránková zpráva spolkové vlády popřela, že by dva příslušníci spolkové zpravodajské služby (Bundesnachrichtendienst) dávali Američanům tipy na místa vhodná k vybombardování.
Prý to bylo naopak a špióni označovali objekty, kterým je třeba se při náletech vyhnout. Tedy hlavně nemocnice, školy a velvyslanectví. USA nechtěly opakovat blamáž z roku 1999, kdy při náletech na Bělehrad zasáhly čínskou ambasádu.
Zpráva vlády nyní putuje do Bundestagu, kde bude zvláštní výbor pokračovat ve vyšetřování.
Německá média však dříve - s odvoláním na Pentagon - uvedla, že dva agenti byli využíváni armádou jednoznačně jako zpravodajský zdroj pro určování cílů náletů. Minimálně v jednom případě. Když 7. dubna nahlásili, že v bagdádské čtvrti Mansúr parkují opancéřovaná vozidla, a zřejmě se tam tedy nachází Saddám.
Na základě této informace pak Američané bombardovali restauraci,v níž zahynulo patnáct lidí. Saddám ale v budově nebyl.
USA: Určovali nám cíle náletů
Z dosavadních zpráv vyplývá, že oba muži zůstali v Iráku po 17. březnu 2003, kdy Berlín vyklidil a uzavřel své velvyslanectví v Bagdádu. Podle jedné verze byli v blíže nespecifikovaném "bezpečném objektu."
Podle listu Süddeutsche Zeitung byli na francouzské ambasádě, která zůstala i během války otevřená.
Ačkoliv německá vláda přímou spolupráci dvou špionů s Američany popírá, Washington tvrdí něco jiného. "Dostali jsme od nich přesné informace. Informace, které nás navedly k bombardování cílů," citovala televizní stanice NDR činitele Pentagonu.
BND má pověst spolehlivé zpravodajské služby, co se týká Blízkého východu a Asie, například při pátrání po islamistických teroristech.
Po roce 1990 ji však citelně zasáhl skandál související se studenou válkou. Po pádu berlínské zdi se zjistilo, že mnoho jejích agentů zároveň pracovalo pro východoněmeckou tajnou služby Stasi.#reklama
