Drážďany - Počet mladých lidí, kteří chtějí absolvovat školu se řemeslným zaměřením, v Německu stále klesá. Ve východním Německu zůstalo v roce 2009 okolo 1400 studijních míst neobsazeno.
Ústřední řemeslnický svaz v Berlíně má nyní plán, jak volná místa obsadit - školy by se měly otevřít také pro české a polské zájemce a zájemkyně.
S otevřením německého pracovního trhu od května 2011 bude v Německu možné také vzdělávat mladé lidi z velké části Evropské unie. Vyloučeni jsou zatím zájemci z Bulharska a Rumunska.
"Na uvolnění pracovního trhu se čeká proto, že v Německu probíhá odborná výuka tzv. duálním systémem. Žákům se ve škole dostává teoretických znalostí, ale zároveň pracují v některém z podniků, který jim také již během studia vyplácí za odvedenou práci peníze," vysvětlil pro Aktuálně.cz Alexander Legowski z Ústředního řemeslnického svazu v Berlíně.
Musíme se otevřít
"Ve východním Německu hrozí nedostatek odborných pracovních sil," varoval během úterní tiskové konference prezident Ústředního řemeslnického svazu Otto Kentzler. "Musíme trh více otevřít," dodal.
"Nikomu ovšem nechceme mladé řemeslníky a řemeslnice přebírat. Chceme otevření německých odborných škol mladým Čechů a Polákům pojmout jako sousedskou výpomoc. Proč mají německá učňovská místa zůstávat neobsazená, když mladí Češi a Poláci stejně odcházejí za prací do zahraničí?" uvedl Legowski.
"Jsme škola s výhradně technickým zaměřením (dopravní, strojírenské a stavební obory) a nikdo z našich žáků po absolvování nestojí ve frontě na úřadu práce. Ve všech těchto profesích je nedostatek kvalifikovaných lidí už téměř 15 let a neustále trvá," uvedla však pro Aktuálně.cz Jana Férová, ředitelka Střední odborné školy dopravní a strojírenské v Děčíně.
"Středních škol je hodně (jejich počet po revoluci skokově stoupl) a nedaří se jim naplnit svoji kapacitu. Protože české školství je financováno tak, že s každým žákem plynou škole peníze a na počtu žáků je přímo existenčně závislá, vytváří se mezi středními školami silně konkurenční prostředí," doplnila dále Férová.
Dalším problémem je podle ní jazyková bariéra: "Jazykové vybavení našich žáků ze ZŠ je prakticky nulové. Jazyk u nás vyučujeme od základů, protože zkrátka není na čem stavět."
Zatím nevíme, kdo to zaplatí
Vzorem pro "sousedskou spolupráci" by mohla být podle Otto Kentzlera Řemeslnická komora ve městě Chotěbuz (Cottbus), které leží zhruba čtyřicet kilometrů od polské hranice. Komora připravuje na rok 2011 plán, jak do škol v Chotěbuzi a okolí přivést žáky a žákyně z Polska.
"Náš příhraniční region se potýká s nedostatkem zájemců o řemeslné vzdělání, na polské straně je zase poměrně vysoká nezaměstnanost a mladí lidé odcházejí za prací do Velké Británie a Finska. Považujeme proto za přínosné spojit síly," uvedl pro Aktuálně.cz Rene Grund z Řemeslnické komory v Chotěbuzi.
"Počáteční jazykovou bariéru bychom chtěli překonat tříměsíčním kurzem němčiny, na který by polští žáci dojížděli k nám do Chotěbuzi. Daleko to není a dopravní spojení do Polska máme dobré," řekl Grund.
I během studia na německých školách by mladí Poláci mohli docházet na kurz němčiny. Na otázku, kdo kurzy zaplatí, zatím Grund odpověď nezná. Projekt je podle něj v přípravné fázi a zdroje financování se teprve hledají.
150 eur ubytování, 600 eur průměrný výdělek
Žáci a žákyně se budou moci ubytovat buď na německých internátech, nebo denně dojíždět. Měsíční poplatek za pobyt se bez stravy pohybuje podle Grunda kolem 150 eur.
Podle přehledu, který zveřejnil berlínský deník Berliner Zeitung v lednu 2010, si vydělávali učni v roce 2009 během své praxe v podnicích na východě země průměrně 595 eur hrubého. Na západě Německa činila jejich průměrná hrubá odměna na 679 eur.
K nejhůře placeným učňovským pracovním místům ve Spolkové republice patří kadeřnické pozice, které jsou odměňovány na východě Německa částkou 296 eur měsíčně a v západní části země částkou 449 eur.
