Hongkong - Je stejně dlouhý, jako kdybyste postavili sto Karlových mostů za sebou. Skoro jako pupeční šňůra spojuje Hongkong, částečně autonomní region Macao a město Ču-chaj na pevninské Číně. Jde o nejdelší most na světě, který po devíti letech stavby Číňané v úterý slavnostně otevírají. Od středy bude fungovat v plném provozu.
Most přes deltu Perlové řeky zkrátí cestu z Hongkongu na pevninskou Čínu ze tří hodin na třicet minut. Konstrukce měří 55 kilometrů.
Stavba je klíčovým bodem plánu Pekingu, jak těsněji propojit jedenáct měst delty. Součástí mostu jsou dvě šestiproudé silnice, které umožní jízdu až 100 kilometrů za hodinu.
Původně měl být projekt dokončen už v roce 2016, stavbu ale zbrzdilo zkoumání dopadu projektu na životní prostředí, vyšetřování korupce i překročení rozpočtu.
K pupeční šňůře přirovnává most hongkongská novinářka a politička Claudia Moová. "Ten most spojuje Hongkong s Čínou skoro jako pupeční šňůra. Podíváte se na něj a víte, že jste spojeni s rodnou vlastí," řekla pro americkou televizi CNN Moová, která je však jedním z mnoha kritiků, kterým se nová stavba nezamlouvá.
Ambice Číny
Most, jehož cena se vyšplhala v přepočtu na 449 miliard korun, vzbuzuje pochyby už od začátku. Kritika se ozývá především z Hongkongu, podle kterého chce Peking novou stavbou umocnit svůj vliv na tuto autonomní oblast. Hongkong sice spadá pod čínskou správu, ale funguje jako zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky.
Také stanice CNN píše o tom, že most má být symbolem "vzrůstající geopolitické ambice" nejlidnatější země světa. "Ten most je plýtváním peněz. Když přijde řeč na spojení pevniny a Hongkongu, tak už máme vzduch, moře a pozemní spojení. Proč tedy potřebujeme další projekt?" ptá se i Moová.
Hongkong se navíc obává, že region teď kvůli snazší dopravě zaplaví ještě více turistů. "Hongkong turisty překypuje. Už teď jich máme více než celé Spojené království," tvrdí Moová. V roce 2016 navštívilo Hongkong 56,7 milionu turistů, v případě Británie to bylo "jen" 37,6 milionu lidí, uvádí CNN.
Zastánci stavby ale právě turismus a obchod vyzdvihují. "V současnosti návštěvníci z pevninské Číny letí do Hongkongu na jeden dva dny, většinou za nákupy, zřídkakdy pak cestují do dalších oblastí v deltě Perlové řeky," uvedl Marcos Chan ze společnosti CBRE, která se soustřeďuje na oblast komerčních realitních služeb.
Ambiciózní projekt ale vzbuzuje obavy taky u ekologů. Deltu Perlové řeky totiž obývá ohrožená populace čínských bílých delfínů. Hongkong sice vytvořil rezervace k ochraně delfínů a zbytku mořského světa, podle některých expertů to ale nestačí.
V neposlední řadě kritice neušla ani bezpečnost pracovníků. Během několika let trvajících prací zahynulo devět stavařů a dalších přes 200 zaměstnanců utrpělo nějaké zranění. Většina úmrtí byla spojena s pádem z velké výšky.
Odolá i mohutnému zemětřesení
Most představuje společnou investici Hongkongu, města Ču-chaj a oblasti Macao. Inženýři označují za nejsložitější vybudování 6,7 kilometru dlouhého podmořského tunelu, který se nachází 40 metrů pod hladinou. Ten musel vzniknout, aby projekt nenarušil frekventované lodní trasy v oblasti. Tunel vede mezi dvěma uměle vytvořenými ostrovy.
Most má odolat zemětřesení o síle až osm stupňů nebo nárazu velké nákladní lodě. Stavaři spotřebovali přes 400 tisíc tun oceli.
Stavba sice řidičům slibuje méně času za volantem, jenže lidé z Hongkongu budou pro jízdu po mostě potřebovat zvláštní povolení. Většina z nich tak podle médií raději zaparkuje v hongkongském přístavu, kde přestoupí do kyvadlových autobusů. Cesta takovým autobusem stojí osm až deset dolarů (180 až 225 korun). Veřejná doprava na mostě fungovat nebude.
Od minulého měsíce jezdí mezi pevninskou Čínou a Hongkongem také první rychlovlak, trasu zvládne za dvacet minut. Ani tato vysokorychlostní železnice se neobešla bez kritiky. Část moderního nádraží v Hongkongu je totiž kvůli novému spojení pod správou čínských úřadů. A opět se tak mluví o narušení autonomie oblasti.
