Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko trvá na tom, že lidé pracující v podnicích klíčových pro ekonomiku země, nesmějí sami dát výpověď. A pokud to udělají, zaplatí pokutu nebo je čekají nucené práce.
Nařízení oznámila tisková služba hlavy státu 7. prosince jako "Zvláštní dekret o dodatečných opatřeních v dřevozpracujícím průmyslu".
Rozhodnutí kritizuje Mezinárodní organizace práce (ILO) a běloruská opozice Lukašenkův krok označuje za návrat nevolnictví. To bylo v carském Rusku - a tedy i na většině území současného Běloruska - zrušeno v roce 1861.
Zákaz podat výpověď mají pracovníci hlavních podniků na zpracování dřeva, do kterých stát v uplynulých letech vložil nebo stále vkládá prostředky na modernizaci. Kvůli nízkým platům stále více Bělorusů utíká za prací do Ruska a také do Litvy.
"Vezměte věci do svých rukou. Do železných rukavic a konejte," prohlásil prezident podle listu Naša Niva během setkání s ředitelstvím podniku na zpracování dřeva v Mogilevu na východě země.
Dodal, že "ředitelem musí být vůdce, jako je tomu na Západě, a všichni dělníci a profesionálové musejí pracovat nadoraz," cituje deník Lukašenka.
Zároveň ale vyzval ke zvýšení platů pro ty, kteří zůstanou a odvedou dobrou práci. "Když tady lidi držíme a chceme, aby pracovali, musíme jim také dát bonbónek," uvedl běloruský prezident, který vládne autoritářsky za potlačování opozice a svobodných médií už osmnáct let a ústava mu umožňuje kandidovat za dva roky znovu.
Běloruská ekonomika neprošla po rozpadu SSSR zásadní reformou a je z velké většiny v rukou státu.
Ekonomická situace země se prudce zhoršila na konci roku 2010, kdy Lukašenko před prezidentskými volbami zvýšil platy. Hodnota běloruského rublu prudce poklesla a Minsk vyjednával s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o pomoci ve výši 3,5 miliardy dolarů.
MMF však není ochoten pomoc poskytnout, dokud běloruský režim nepřistoupí k některým reformám.
Podle exilové organizace Solidarita s Běloruskem platí Lukašenkovo drastické nařízení zatím jen pro velké dřevozpracující podniky, ale je pravděpodobné, že se postupně rozšíří i na pracovníky v dalších průmyslových odvětvích, protože režim se bojí velkého odlivu lidí do zahraničí.
Evropská unie po tvrdém zásahu vůči opozici a uvěznění jejích prezidentských kandidátů v prosinci 2010 přerušila s Minskem dialog, ale evropské firmy se nadále mohou ucházet o zakázky v Bělorusku.
Česká firma Parcel z Litovle získala zakázku v hodnotě 69 milionů eur (1,8 miliardy korun) na stavbu nového papírenského závodu v běloruském městě Šklov.
