Brusel/Londýn - NATO je ve špatné kondici. Podle bezpečnostního výboru britského parlamentu by Severoatlantická aliance nedokázala čelit možnému výpadu Ruska vůči některému z členských států.
Co navrhuje bezpečnostní výbor?
- přesunutí a nepřetržitou přítomnost vojáků NATO i vojenské techniky v ohrožených pobaltských státech, tedy v Estonsku, Lotyšsku a Litvě,
- přidání tzv. nekonvenčních hrozeb do článku 5, což zajistí, aby ostatní státy pomohly napadené zemi například při kybernetickém útoku,
- velmi výrazné zlepšení stavu stávajících sil rychlého nasazení,
- rozsáhlé vojenské cvičení, kterého by se účastnily všechny státy NATO i jejich nejvyšší političtí představitelé.
"Ačkoli je riziko útoku Ruska stále ještě malé, je důležité ho vnímat. Nejsme přesvědčeni, že NATO je na tuto hrozbu připraveno," varoval předseda vlivného výboru Rory Steward.
"Ještě horší pak je, že se ruská taktika neustále mění. Zahrnuje kybernetické útoky nebo informační válku, kterou Kreml kombinuje s nasazením neoznačených příslušníků ruských speciálních sil," upozornil bývalý voják a diplomat, jenž má za sebou mise na Balkáně, v Afghánistánu i Iráku.
Zpráva, kterou zákonodárci připravili, přichází v době, kdy eskaluje napětí kvůli situaci na východě Ukrajiny a svou bruselskou pracovnu shodou okolností po pěti letech opouští generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Budíček pro NATO
Poslanci výboru pouze nevarují, ale přicházejí s vlastními doporučeními, jež by měla Aliance vyslyšet.
NATO by podle nich mělo vyslat své vojáky do ohrožených pobaltských států. Navrhují také rozsáhlé vojenské cvičení, kterého by se měly účastnit všechny státy dohody.
Bezpečnostní výbor jde ještě dál. Aliance by podle něj měla upravit klíčový článek 5, který zajišťuje kolektivní obranu a pomoc napadenému státu od ostatních zemí.
Mělo by v něm přibýt ustanovení o nekonvenčních hrozbách, jakými jsou například právě kybernetické útoky.
"Události na Ukrajině, kybernetický útok na Estonsko v roce 2007 nebo invaze Ruska do Gruzie o rok později jsou pro NATO budíčkem. Tyto případy odhalily nedostatky v připravenosti, které bude obtížné napravit," píše se ve zprávě.
Již zmíněné neoznačené jednotky Moskvy se podílely na březnové anexi Krymu, kde se pro ně vžilo označení "zelení mužíčkové".
Podle expertů rovněž operují v Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou nyní do značné míry ovládány separatisty.
První opatření již přišla
Vedení Severoatlantické aliance doposud na zprávu nereagovalo. "Zatím jsme závěry výboru neviděli. Jakmile je ale publikují, budeme je pečlivě studovat," sdělila BBC mluvčí NATO Oana Lungescu.
Končící šéf Aliance Rasmussen si je podle ní hrozeb vědom. "Již v březnu generální tajemník označil ruské akce na východní Ukrajině za budíček pro širší mezinárodní společenství."
"NATO již přijalo opatření pro posílení kolektivní obrany našich východních spojenců. Navýšili jsme počet letadel i vojenských plavidel," doplnila Lungescu.
Nevážíte si své bezpečnosti
Právě Rasmussen je jedním z těch, kteří dlouhodobě volají po navýšení výdajů na armádu v členských státech NATO.
Aliancí požadovaný dvouprocentní podíl výdajů na obranu totiž neplní většina členů. Česká republika není výjimkou - do armády investuje jen procento HDP.
Svoji březnovou návštěvu Prahy proto Rasmussen využil i k apelu na vládu premiéra Bohuslava Sobotky, aby si své bezpečnosti více vážila.
"Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat," upozornil tehdy.
Dána Rasmussena nyní ve funkci vystřídá další seveřan - bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.
I on se bude potýkat s podobnými problémy jako jeho předchůdce. Zda bude úspěšný v přesvědčování politických lídrů, že NATO stojí před důležitými výzvami, které si žádají větší investice, se teprve ukáže.
