Washington - Severoatlantická aliance je pilířem světové bezpečnosti a čelí důležitým výzvám kvůli nynější rostoucí agresivitě Ruska v souvislosti s krizí na Ukrajině. Při úterním setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to podle agentury DPA prohlásil americký prezident Barack Obama.
Stoltenberg i Obama opět vyzvali Moskvu, aby na Ukrajině skoncovala s podporou proruských separatistů a aby prosazovala dodržování mírových dohod z Minsku o politickém řešení krize na Donbasu.
NATO bude Ukrajinu nadále podporovat
NATO podle amerického prezidenta bude Ukrajinu nadále podporovat. Mezi dalšími tématy schůzky v Bílém domě byla mimo jiné situace v rozvrácené Libyi a boj proti radikálnímu hnutí Islámský stát, které ovládá značné části Sýrie a Iráku. Obama řekl, že v těchto krizích Spojené státy úzce spolupracují se svými aliančními spojenci, neboť i na jižní frontě, jak region nazval, sehrává NATO svou roli. Dodal také, že všech 28 členů Aliance podporuje iráckou vládu v tažení proti Islámskému státu.
Kvůli hrozbám v podobě Islámského státu či znesvářené Libye je podle Obamy Severoatlantická aliance nucena zaměřit své mise na východ i jih. "To znamená zvýšení obranné kapacity spolu se zeměmi jako Irák či státy Perského zálivu, které mají zájem o spolupráci s námi, stejně tak s Africkou unií," řekl prezident. "Musíme také zvážit, zda rozmístění a uspořádání našich aktivit je natolik efektivní, aby mohlo zmíněným výzvám čelit," dodal.
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest později podle Reuters upřesnil, že revize činnosti souvisí s některými kritickými hlasy, že podporovaní bojovníci nedostávají vybavení potřebné k tomu, aby mohli čelit Islámskému státu. Earnest dodal, že Washington chce s Bagdádem v této věci úzce spolupracovat, aby se ujistil, že vojenské vybavení se dostane tam, kde je ho třeba.
Stoltenberg řekl, že se s Obamou shodl na tom, že NATO se nyní nachází v novém bezpečnostním prostředí. Dodal, že Washington sehrává důležitou vůdčí roli a že americká vojenská přítomnost v Evropě je klíčová.
Jednání trvalo asi 45 minut. Zúčastnili se ho také americký viceprezident Joe Biden, prezidentova bezpečnostní poradkyně Susan Riceová a americký ministr obrany Ashton Carter.
