Vilnius - Nedělní parlamentní volby v Litvě vyhrál pravicový Vlastenecký svaz, který se s zhruba 21 procenty stal nejsilnější formací v zemi.
Populistická Strana práce miliardáře ruského původu Viktora Uspaskiche a Právo a spravedlnost bývalého prezidenta Rolandase Paksase, který byl v roce 2004 jako první evropský prezident kvůli korupčnímu skandálu odvolán pomocí takzvaného impeachmentu, mají dohromady 25 procent.
Propadla dosud vládní sociální demokracie (LSDP) premiéra Gediminase Kirkilase, která dosáhla jen 14 procent hlasů.
"Jsme připraveni převzít zodpovědnost a s pověřením prezidenta sestavit nový kabinet," řekl v noci novinářům šéf Vlasteneckého svazu Andrius Kubilius.
Kritici tvrdí, že dosavadní křehká vláda, složená z pěti stran, zemi během prosperity posledních let nepřipravila na ekonomicky slabší období a nedokázala se shodnout na reformách - neprovedla škrty ve výdajích, neomezila byrokracii a nepřilákala dostatečný počet zahraničních investorů.
Přesto se sociální demokracie může udržet ve vládě, ve hře je totiž varianta vzniku duhové vlády, která by od moci odstavila populisty.
Litevská ekonomika v minulých letech rostla až takřka devítiprocentním tempem. Růst nyní zpomalil a čeká se další propad, Litva se ale zatím nedostala do recese jako například nedaleké Estonsko. Potýká se však s vysokou inflací, která v létě dosáhla 12,5 procenta, což je nejvíce za posledních 11 let.
Litevci v neděli hlasovali také o jaderné elektrárně Ignalina, kterou se Litva po vstupu do EU zavázala do roku 2009 uzavřít kvůli obavám z nespolehlivé ruské technologie.
Plán na prodloužení provozu ale nakonec zřejmě nevyšel. Podle prvních zpráv v referendu hlasovala méně než polovina obyvatel, a je tak neplatné.
Východolitevská jaderná elektrárna Ignalina produkuje asi 70 procent elektřiny v zemi. Po jejím odstavení by Pobaltí hrozily vážné energetické problémy a Litva by tím zvýšila svou energetickou závislost na Rusku.
Vilnius již zdůraznil, že země v případě uzavření elektrárny bude potřebovat pomoc ve výši další nejméně miliardy eur kvůli vysokým nákladům souvisejícím se snižováním emisí.
EU už Litvě poskytla desítky milionů eur právě na řešení energetických problémů a přislíbila další peníze pro následující roky.
Stavba nové jaderné elektrárny, jež měla být společným projektem pobaltských států a Polska, které na severovýchodě také potřebuje nové energetické zdroje, ale takřka jistě nebude hotová do roku 2015. O projektu se roky hovořilo, jednotlivé státy se však mimo jiné nemohly shodnout, jakými finančními podíly se na výstavbě budou podílet.
Předpokládalo se také, že by Litvě mohlo s energií dočasně napomoci propojení s polskou sítí - tento projekt se však komplikuje kvůli technickým problémům i zdlouhavými jednáními mezi polskou a litevskou vládou.
Do energetické situace v regionu se vkládá také Rusko, které plánuje postavit svou vysoce výkonnou elektrárnu v Kaliningradské oblasti.
