Jeruzalém - Seskupení Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle očekávání zvítězilo v úterních předčasných parlamentních volbách.
Získalo ale méně hlasů, než doufalo. Naopak posílily levicové a středové strany.
Likud bude mít ve 120členném parlamentu 31 křesel, přičemž dosud jich měl 42. Netanjahu ještě před skončením voleb tušil problém, když zveřejnil na Facebooku výzvu k voličům. "Vláda pravicového Likudu je v ohrožení, nechte, prosím, všechno ležet a běžte a volte nás."
Útěk voličů
Část voličů Likudu přešla k radikálnější a pravicovější straně Bejt Jehudi (Židovský domov), vedené podnikatelem a bývalým členem elitních armádních jednotek Naftali Bennettem.
Židovský domov, který je otevřeně proti vzniku palestinského státu, chce anektovat skoro dvě třetiny Západního břehu Jordánu a rozšiřovat tamní židovské osady bez ohledu na mezinárodní protesty, obsadil v Knesetu jedenáct křesel, což mu stačilo na čtvrté místo.
Druhá skončila překvapivě s 19 mandáty nová centristická strana Ješ Atid (Budoucnost existuje). V jejím čele je známý novinář a televizní moderátor Jair Lapid. V programu má hlavně podporu střední vrstvy obyvatel. I k této straně přešli podle izraelských médií někteří dřívější voliči Likudu.
Levicová Strana práce by měla mít patnáct křesel. Překvapivě má šest křesel i menší levicová strana Merec. Celkově je počet křesel v parlamentu pro pravici a levici velmi těsný: 61 míst pro pravici, 59 pro levici a střed.
Levicové a středové strany jsou více nakloněny dialogu a mírové dohodě s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Likud sestaví vládu. Ale s kým?
Je velmi pravděpodobné, že prezident Šimon Peres pověří sestavením kabinetu právě Netanjahua. S kým chce ale Likud vládnout, není v tuto chvíli jasné.
Před volbami očekávaná silně pravicová koalice s názorem, že s Palestinci se nelze dohodnout a výstavba židovských osad musí pokračovat, možná nevznikne.
"Lidé rozhodli, abych pokračoval jako premiér a vytvořil vládu široké koalice," uvedl třiašedesátiletý Netanjahu v první reakci na odhady výsledků
Voličům slíbil, že nezruší žádné židovské osady, naopak chce na Západním břehu Jordánu budovat další. S tím nesouhlasí ani největší izraelský spojenec Spojené státy, protože budování nových osad znemožní existenci životaschopného palestinského státu.
Nabízí se spolupráce s Lapidem, který ale vládní spolupráci podmiňuje mimo jiné slibem, že vláda zavede vojenskou službu i pro ultraortodoxní Židy a vrátí k jednacímu stolu s Palestinci.
Tím ale komplikuje vládní účast ultraortodoxní strany Šas, která disponuje 11 mandáty a vojenská služba je pro ni nepřijatelná. Účast Židovského domova pro změnu komplikují osobní vztahy lídrů s manželi Netanjahuovými.
Obavy Západu
Britský ministr zahraničí William Hague ještě před vyhlášením volebních výsledků varoval Izrael, že ztrácí mezinárodní podporu a že rozšiřování osad povede ke "smrti" konceptu dvou států, existujících vedle sebe.
Izraelsko-palestinské mírové dohody jsou v posledních dvou letech zablokované, nepohnuly se z místa. Navíc se obě strany radikalizovaly přestřelkami mezi Hamásem z Pásma Gazy a izraelskou armádou na konci loňského roku.
Hamás zůstává nesmiřitelný a právo Izraele na existenci odmítá uznat.
Izrael odmítl deklaraci Valného shromáždění OSN, která povýšila status palestinské samosprávy na pozorovatelský a de facto tak uznala Palestinu za stát. Proti bylo jen deset zemí, mezi nimi i Česká republika.
Dohodě mezi Izraelci a Palestinci brání navzájem neslučitelné požadavky v některých bodech.
Izraelci trvají na tom, že Jeruzalém je jejich hlavním městem. Pro téměř sto procent Palestinců je ale trvalé řešení sporu nepřijatelné, pokud východní Jeruzalém nebude jejich metropolí.
Palestinci odmítají, aby jejich budoucí stát na Západním břehu Jordánu byl protkán židovskými osadami, kontrolovanými Izraelem. Ten se ale osad nevzdá, stejně tak jako kontroly hranic palestinských oblastí, kterou zdůvodňuje obranou před terorismem a ostřelováním svého území.
"Pokud se úplně stáhneme ze Západního břehu Jordánu, teroristé mohou projít volně do Jeruzaléma a mezinárodní letiště bude v dostřelu palestinských raket," argumentují Izraelci.
Pro Palestince to znamená méně půdy, méně prostoru, závislost na Izraeli, včetně dodávek vody, elektřiny a z části i potravin.
