Paříž – Všechno začalo jediným rozhovorem. Ministr hospodářství Arnaud Montebourg ve francouzském večerníku Le Monde ostře zkritizoval ekonomickou politiku vlády, ve které sám zasedá. "Střílel" do vlastních řad.
"Je nutné zvýšit hlas. Německo je v zajetí politiky úspor, kterou vnutilo celé Evropě. Když říkám Německo, tak mluvím o německé pravici podporující Angelu Merkelovou. Není posláním Francie stavět se do řady s ideologickými axiomy německé pravice," uvedl.
Ministrovi potom vyjádřil podporu i šéf resortu školství a kultury. Na napjatou situaci reagoval prezident Francois Hollande, když vyzval premiéra Manuela Vallse, aby vládu položil a pokusil se složit novou. Tedy kabinet, ve kterém už rebelující ministři zasedat nebudou.
Francie se ocitla uprostřed bezvládí. Komentátoři se shodují, že tak hlasitou a přímou rebelii ministrů země galského kohouta dosud nezažila. Kritika se v plné tíži snáší i na Elysejský palác.
Znovuzvolení vyloučeno
Francois Hollande tam v promoklém kabátě stál s ustrašeným výrazem a po tváři mu tekla dešťová voda. Paříž si zrovna v pondělí připomínala 70. výročí osvobození od nacistických vojsk.
Scenérie to byla symbolická – jako by jen dokreslovala situaci, ve které se prezident právě nachází.
Hollanda podporuje jen 12 % Francouzů, což je dokonce nejméně v dějinách. V zemi je navíc vysoká, téměř 11procentní nezaměstnanost – a výraznější ekonomický růst se letos předpokládat nedá.
Analytici se shodují, že pád socialistické vlády znamená jen potvrzení "sešupu" prezidenta. Francouzské deníky jednohlasně mluví o vážné systémové krizi.
"Nikdo neočekává, že Hollande bude v roce 2017 znovuzvolen," řekl deníku The Local profesor politologie Philippe Marliere.
Čas pro nutné reformy francouzského hospodářství se navíc rychle krátí. "Když prezident měl možnost, těžká ekonomická rozhodnutí neučinil. Místo toho se snaží uspokojit lidi z vlastního tábora," upozornil další politolog, Laurent Bouvet z versaillské univerzity.
Populární Marine Le Penová
Politická situace navíc otevírá dveře krajní pravici v čele s europoslankyní Marine Le Penovou z Národní fronty, která už nyní vyzývá k vypsání nových voleb. Ty by téměř jistě překreslily mapu moci ve Francii.
Levicoví poslanci mají v dolní komoře parlamentu většinu a předčasné volby rozhodně nejsou v jejich zájmu, tuší totiž, co by po nich následovalo.
"Socialističtí poslanci vědí, že když se parlament rozpustí, většina z nich nebude mít šanci svá křesla obhájit," sdělil nejmenovaný člen vlády listu Le Parisen.
Le Penová a další Hollandovi pronásledovatelé tedy musí počkat ještě tři roky – do roku 2017, kdy Francouzi budou volit nového prezidenta.
Sarkozyho comeback?
Už teď se pro boj o Elysejský palác šikují možní kandidáti. V průzkumu, který se uskutečnil před měsícem, ukázala svou sílu právě krajně pravicová Le Penová. Volby by vyhrála se ziskem 26 % hlasů.
Okolnosti – od špatného ekonomického klimatu až po celkovou rozklíženost politického systému – jí navíc nahrávají. Počítat se také musí s exprezidentem Nicolasem Sarkozym, který je u Francouzů stále oblíbený. Ve zmíněném šetření se umístil jen o procento za Le Penovou.
Komentátoři očekávají, že do voleb půjde i Arnaud Montebourg, jehož vyjádření odstartovalo vládní krizi. Velkou šanci ale podle všeho mít nebude.
Jedno je ale takřka jisté: Francois Hollande, pokud se hlasování o hlavě státu vůbec zúčastní, dveře Elysejského paláce jako staronový prezident Francie neotevře.
_____
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
