Washington - Američtí vědci vyvinuli unikátní metodu včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby, která může pomoci zákeřné degenerativní onemocnění diagnostikovat dva až tři roky před rozvinutím prvotních příznaků.
To může výrazně zlepšit vyhlídky pacientů a zkvalitnit jejich život s nemocí.
Nové vyšetření, o němž informoval odborný magazín Nature, je navíc prováděno z krve, takže starší pacienti by mohli být snadno vyšetřeni na preventivních prohlídkách.
Metodika, o níž odborníci mluví jako o svatém grálu neurologie, se musí ještě důkladně vyzkoušet. Její objevitelé ale slibují, že by mohla být připravena během několika let.
Nemoc prokáže úbytek tuků
Až doposud bylo k prokázání Alzhimerovy choroby zapotřebí snímkování mozku - takzvaná pozitronová emisní tomografie - což je vyšetření, které je drahé, někdy riskantní a je ho možné provádět pouze na specializovaných pracovištích.
"Nové testy mohou úplně změnit situaci. Jsem nadšený," řekl CNN objevitel nové diagnostické metody Howard Federoff z Lékařského centra Georgetownské univerzity.
Před tím, než mohli nový test začít vyvíjet, museli lékaři nejdříve zjistit, co chtějí v krvi vlastně hledat. Základem bylo zjistit, zda mají být známky Alzhimerovy choroby hledány v DNA či RNA, nebo zda je lepší zaměřit se na jejich produkty, jako jsou tuky a proteiny.
Na první testy ve 40
První na řadu přišlo zkoumání tuků, protože bylo nejlevnější a nejsnazší. Badatelé odebrali vzorky tuku 525 dobrovolníků starších 70 let. O pět let později se u 28 z nich rozvinuly příznaky Alzheimerovy choroby nebo poruchy rozpoznávacích schopností, které jí většinou předcházejí.
Sázka na tuky vyšla. Rozbory krve ukázaly, že měli tito pacienti v krvi nižší hladinu deseti druhů konkrétních lipidů.
Alzheimerova nemoc
Jak se projevuje?
Zpočátku dochází ke ztrátám paměti, s rozvojem nemoci se zhoršují smyslové a poznávací funkce, může docházet ke změnám osobnosti a nálad, ke ztrácení se, problémům s běžnými denními činnostmi aj. Postupně se zvyšuje závislost pacienta na pomoci ostatních, v pozdějších stádiích může docházet i k halucinacím a paranoii, těžkým ztrátám paměti a neschopnosti učit se. Nemocný nepoznává ani příbuzné a s postupem času se stává uvázaný na lůžko.
Jak je to s léčbou?
Doposud se nedaří nemoc léčit, veškerá léčba se soustřeďuje na zmírnění projevů a zpomalení vývoje nemoci.
Kdo je ohrožen?
Zejména lidé starší 65 let - až tři procenta z nich touto nemocí trpí. Se stoupajícím věkem jejich podíl roste, mezi osmdesátiletými je už nemocná asi polovina lidí. Jsou známy i případy (5 procent postižených) časnějšího nástupu nemoci, a to mezi 40. a 50. rokem věku.
Příčina vzniku nemoci není u některých pacientů známa, byly však nalezeny genové mutace, které s ním souvisejí.
Ve druhé fázi studie pak lékaři analyzovali vzorky čtyřiapadesáti nemocných pacientů, přičemž u nich zjistili stejnou abnormalitu.
"Byli jsme překvapeni, ale zdá se, že jsme hledali na správném místě. Ukazuje se, že hladiny lipidů začínají klesat současně s tím, jak začínají odumírat nervové buňky," vysvětluje další spoluautor studie Mark Mapstone.
Další testy plánují vědci provést na čtyřicátnících a padesátnících. Z dosavadních výsledků testování se ale zdá, že jsou testy až v 90 procentech úspěšné. V současné době trpí Alzheimerovou chorobou na 44 milionů lidí. Do roku 2050 se ale podle odhadů výskyt tohoto degenerativního neurologického onemocnění ztrojnásobí, upozorňuje BBC.
