Londýn - Královna Alžběta II. omilostnila geniálního britského matematika Alana Turinga, a to po více než půl století od jeho úmrtí.

Muž, který se zasloužil o rozbití nacistických tajných kódů a jehož teorie položily základy počítačového věku, musel v 50. letech kvůli své homosexualitě podstoupit chemickou kastraci a krátce poté spáchal sebevraždu.

"Turing byl výjimečný muž s geniálními myšlenkami," uvedl nyní v prohlášení britský ministr spravedlnosti Chris Grayling.

Ten rovněž připomněl příkoří, kterým musel matematik čelit a zdůraznil, že si "zaslouží být připomínán a uznáván za jeho fantastický příspěvek k válečnému úsilí a vědeckému odkazu".

Královský pardon je oficiálním zakončením snahy Turinga rehabilitovat. V roce 2009 se britský premiér Gordon Brown jménem vlády matematikovi omluvil.

Loni se s žádostí o prominutí Turingova trestu za homosexualitu na nynějšího premiéra Davida Camerona otevřeným dopisem obrátila asi desítka vědců v čele s proslulým fyzikem Stephenem Hawkingem.

Zakladatel informatiky

Turing hrál během druhé světové války jednu z klíčových rolí při dešifrování nacistických tajných kódů.

Je považován za zakladatele informatiky, neboť jeho převratné myšlenky se staly základem k sestrojení prvních modelů počítačů. Je po něm pojmenována cena považovaná za "Nobelovu cenu" jeho oboru.

V roce 1952 vyšel najevo jeho vztah s 19letým mužem. Turing byl odsouzen za "nemravnost" a dostal od soudu na výběr buď rok vězení, nebo chemickou kastraci.

Vybral si kastraci a dva roky po trestu spáchal sebevraždu. Homosexuální styky byly v Británii ilegální až do roku 1967.