Washington - Branný výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu podpořil v noci na dnešek seškrtání výdajů na vybudování protiraketové základny ve střední Evropě.
Před týdnem to samé učinili členové podvýboru pro strategické síly v druhé komoře Kongresu, Senátu.
Omezení financí se nemá dotknout plánovaného umístění radaru v České republice, ale dislokace odpalovacích zařízení pro deset takzvaných interceptorů, tedy záchytných raket, v Polsku, uvedla agentura AP.
Bílý dům ještě neprohrál
Zablokované peníze mohou být ovšem opět uvolněny v dalším legislativním procesu, až se otázkou bude zabývat celá Sněmovna reprezentantů a také Senát. Platnost konečného rozhodnutí Kongresu musí navíc podpisem stvrdit prezident George Bush.
Branný výbor se přiklonil k návrhu zmiňovaného senátního podvýboru, který před týdnem jednomyslně odsouhlasil snížení vládou požadovaných 310 milionů dolarů pro program na fiskální rok 2008 o 160 milionů dolarů.
Citelně ale zmírnil původní postoj klauzulí, že Bushova vláda může opět o odmítnuté finance požádat, pokud Polsko uzavře s USA dohodu o umístění raket na svém území v příštím roce.
Varšava zatím projevila zájem o záležitosti diskutovat, ale k závazné dohodě se obě strany ještě nedopracovaly. Washington uvádí, že by se s výstavbou základny mohlo začít již počátkem roku 2008.
Výhrady odpůrců
Bushova vláda tvrdí, že systém je zapotřebí k ochraně před raketami dlouhého doletu, které vyvíjí Írán. Teherán by je podle amerických bezpečnostních služeb mohl mít k dispozici někdy kolem roku 2015.
Rusko s projektem i přes výzvy USA ke spolupráci na něm ostře odmítá. Moskva základnu považuje za hrozbu pro vlastní bezpečnost. Prezident Vladimir Putin také pohrozil protiopatřeními.
Americkým kritikům pak vadí především to, že interceptory nebyly dostatečně otestovány a že záležitost nebyla předem důkladně konzultována se spojenci v Severoatlantické alianci. Tato argumentace je vlastní i české vládní Straně zelených a opozičním sociálním demokratům.
