Atény - S blížícím se termínem, ke kterému by takzvaná trojka (Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) měla rozhodnout, zda Řecko dostane další tranši z finanční pomoci od EU a MMF, se množí indicie, že země v eurozóně nakonec zůstane.
Trojka je s prací nové řecké vlády premiéra Antonise Samarase "vcelku spokojena". Ve prospěch Řeků svědčí i výsledek nedávné schůzky, kterou šéf kabinetu v Aténách měl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Ta zdůraznila, že je nezbytné, aby si Řecko - pokud bude pokračovat v reformách - uchovalo společnou evropskou měnu.
Proti výstupu země z eurozóny ale hovoří i poslední zpráva OSN. Podle ní by v takovém případě výrazně stoupla nezaměstnanost nejenom v Řecku, nýbrž v celé EU.
Mladí, vzdělaní... a bez práce:
Propočty expertů Mezinárodní organizace práce (ILO) působící v rámci OSN naznačují, že jen v Německu, hlavním hospodářském motoru Unie, by do roku 2015 počet lidí bez práce stoupl ze současných 6,8 na devět procent a zůstal na této úrovni po řadu let.
Ještě dramatičtější situace by podle analytika ILO Ekkeharda Ernsta nastala v těch zemích EU, které jsou současnou finanční krizí postiženy nejhůře.
V případě Španělska by se nezaměstnanost zvýšila do roku 2014 z nynějších 24,8 na 27,7 procenta, přičemž u mladých lidí do 30 let by činila 51,3 procenta. V Portugalsku by stoupla oproti roku 2011 o šest procent.
V rámci eurozóny by zůstalo bez práce v průměru deset procent populace v produktivním věku.
Čeká se na verdikt Karlsruhe
Ještě horší následky by pro zaměstnanost v EU měl celkový rozpad eurozóny. Podle ILO by v Německu vzrostla nezaměstnanost na 11,3 procenta, ve Francii na 17 procent a ve Španělsku dokonce na 36,9 procenta.
Trojka předloží svou zprávu o stavu řeckých reforem příští týden.
Dvanáctého září čeká pak eurozónu další důležitý termín. Toho dne rozhodne totiž Ústavní soud v Karlsruhe, zda je s německou ústavou konformní Evropský stabilizační mechanismus (ESM) i fiskální pakt rozpočtové odpovědnosti, podepsaný 25 zeměmi EU letos v březnu.
ESM, s jehož pomocí mají být mimo jiné financovány státní dluhopisy nejvíce postižených zemí eurozóny, měl původně vstoupit v platnost již 1. července. Fiskální pakt začne platit, až když jej schválí parlamenty nejméně dvanácti zemí eurozóny.
Řecko potřebuje, aby Unie uvolnila v nejbližší době z druhého záchranného balíku v hodnotě 130 miliard eur přibližně 30 miliard, jinak nebude mít peníze na provoz státu.
