Bogota - V Kolumbii se rozvířila debata, zda platit miliony dolarů vrahům z teroristické organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). S vládou bojuje více než 40 let a ovládá některé části země.
Nejde o výkupné za unesené Kolumbijce, ale o slíbené platby za dezerci a rozkladnou činnost uvnitř povstalecké organizace.
Diskusi podnítilo zabití dvou členů nejvyššího velení FARC minulý a předminulý týden. Šlo o vůbec největší vojenský úspěch v průběhu celého boje proti této organizaci.
Ruka jako důkaz
Zástupce vrchního velitele Raúla Reyese zabily na základě zpráv informátorů kolumbijské jednotky. Iván Ríos byl naproti tomu zastřelen velitelem svých bodyguardů Pedrem Pablem Montoyou, zvaným Rojas.
Zvláště Rojasův případ vyvolává mnohé otazníky. Svého nadřízeného totiž chladnokrevně zastřelil. Zavraždil i jeho přítelkyni a pak Ríosovi uřízl ruku, kterou přinesl jako důkaz kolumbijským úřadům.
Nyní má Rojas získat 2,5 milionu dolarů odměny, což připadá mnoha Kolumbijcům zvrácené, zvláště když jde o stejně brutálního člena FARC, jakým byl jeho šéf.
Podle dokumentů nalezených v Ríosově počítači nechal Rojas v letech 2005 až 2007 popravit 200 svých podřízených, které považoval za vládní špióny.
Guerilla v rozkladu?
Nejde pouze o morální dilema. Boj kolumbijské vlády proti guerille je na schématu odměn pro dezertující partyzány přímo založen.
Pokud Rojas svou odměnu nedostane a bude případně navíc odsouzen za vraždu, může to další potenciální dezertéry FARCu utvrdit v tom, že opustit řady guerilly a navrátit se do běžného života nebude možné.
Podle vládních čísel poklesl za posledních šest let počet členů FARC z 17000 na 9000. Dezertéři jako Rojas tvrdí, že je celá organizace v rozkladu.
