Amsterdam/Washington/Kodaň - Dnes jsou tomu právě tři roky, co na Ayaan Hirsi Aliovou, možná vůbec nejprominentnější kritičku islámu z řad odpadlíků od víry, sáhla smrt.
Tím, kdo za bílého dne na amsterdamské ulici zahynul s osmi střelnými ranami v těle, proříznutým hrdlem a propíchnutou hrudí, byl sice podobně výřečný režisér Theo van Gogh, ze vzkazu, který útočník zanechal připíchnutý přímo v těle zavražděného ale jasně vyplývalo, že další na řadě měla být právě Aliová.
Za urážku islámu smrt
Jen dva měsíce před vraždou odvysílala nizozemská televize krátký film Submission, k němuž rodačka ze Somálska, jež se propracovala až do nizozemského parlamentu, napsala scénář.
ČTĚTE VÍCE: Theo van Gogh je mrtev, radikální islamismus žije
Van Gogh tento desetiminutový filmový pamflet, ostře útočící na nerovné postavení žen v islámské společnosti a obsahující i záběry nahého ženského těla popsaného verši z Koránu, zrežíroval. A tím si zjevně podepsal ortel.
"Po tom, co jsme natočili Submission, jsme se s Theem už nikdy nesetkali, ale čas od času jsme si zavolali," píše Aliová ve své letos vydané autobiografii Bezvěrkyně (Infidel).
"Ignoroval mé žádosti, aby si nechal přidělit ostrahu, a dokonce o tom vtipkoval. Říkal mi: Ayaan, ty vůbec nevíš, co říkáš. Mně vyhrožují už patnáct let. Všichni. Židi, křesťani, sociální demokrati, muslimové, ti vůbec nejvíc, ale nikdy se mi nic nepřihodilo. K ničemu nedojde," vzpomíná Aliová na rozmluvy se svérázným režisérem.
Útěk za oceán
Ona sama byla tou dobou už dva roky pod policejní ostrahou. Ta se po van Goghově vraždě ještě více zpřísnila.
Aliovou, jejíž fotografii i s adresou jejího bytu vyvěsili radikální islamisté na internetu, převážely bezpečnostní služby z jednoho místa na druhé a chvíli ji drželi i na vojenské letecké základně Woehnsdrecht, aniž by jí pro její vlastní bezpečnost sdělili, kde přesně se nachází.
Přestože se po čase vrátila do parlamentu i do normálního bytu, který se stal jednou z nejstřeženějších adres v Nizozemsku, trvalá hrozba útoku ze strany radikálních islamistů jí (i sousedům) výrazně komplikovala život a práci a zároveň zatěžovala státní rozpočet. Podle jejích vlastních slov byl stát do letoška nucen vynaložit na její bezpečnost zhruba 3,5 miliónu eur.
Když v květnu loňského roku vyšlo najevo, že Aliová před lety uvedla ve své žádosti o azyl nepravdivé skutečnosti, sama složila poslanecký mandát. Hrozila jí i ztráta občanství. K tomu sice nakonec nedošlo, rozpadla se kvůli tomu ale vláda, v níž byla zastoupena i její strana.
ČTĚTE VÍCE: Spor o imigrantku složil vládu v Haagu
Celý případ přispěl k rozhodnutí Aliové odejít do Spojených států, kde jí nabídl místo konzervativní analytický ústav American Enterprise Institute (AEI).
Kdo to zaplatí? My ne! My ano!
Jelikož Aliová v USA získala trvalý pobyt, rozhodla se nizozemská vláda na základě žádosti parlamentu, že od počátku října přestane financovat její tělesnou stráž mimo území samotného Nizozemského království.
Ve Washingtonu, kde AEI sídlí, se proto ustavila nadace s cílem nalézt finanční prostředky k zajištění nutné ochrany pro Aliovou ze soukromých zdrojů.
V polovině měsíce pak přišel dánský ministr kultury Brian Mikkelsen s nápadem, že by prominentní kritičce islámu mělo dát nabídku k trvalému přesídlení některé z dánských měst.
Bylo by to podle něj logické, vzhledem k tomu, že se konzervativní vláda v Kodani chystá přijmout zákon, který by z Dánska učinil útočiště všech perzekuovaných spisovatelů.
| Dánská krajní pravice sílí. Díky islámu |
"Ayaan Hirsi Aliová by měla být první na seznamu autorů, koho bychom do Dánska měli pozvat. Je přední bojovnicí za svobodu slova a čelí za to výhrůžkám smrtí," citovala Mikkelsena dánská i světová média.
Jak řekl, kodaňská vláda je připravena uhradit náklady na zajištění její bezpečnosti. Dánský parlament myšlenku rovněž podpořil. Očekávat k této otázce vypsání referenda, kde by se k návrhu vyjádřili i sami daňoví poplatníci, však nejspíš lze jen těžko.
