Sociální demokrat Scholz se v průběhu letošního léta vypracoval z outsidera až do role favorita parlamentních voleb. Ty se v Německu odehrály na konci září a jeho strana SPD v nich nakonec zvítězila. A ve středu se oficiálně stal šéfem nové vlády, když pro něj hlasovalo 395 poslanců.
"Má ve zvyku vyprávět vtipy, které nepřijdou moc vtipné nikomu kromě něj samotného, a směje se jim nekonečně dlouho," vypráví o třiašedesátiletém politikovi novinářka Christiane Hoffmannová, která jeho cestu do berlínského kancléřství sledovala a popisovala právě na stránkách Spiegelu. Bývalého ministra financí a experta na rozpočty považuje za extrémně střízlivě uvažujícího člověka.
Přichází pan Scholz. Možná budoucí kancléř spolkové republiky. pic.twitter.com/i5fC5EPqN1
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
To bylo patrné i z jeho prvních veřejných reakcí na volební vítězství na konci září. Když z průběžných výsledků začalo být jasné, že si může dělat nárok na nejvlivnější úřad v zemi, vystoupil Scholz na pódium v centrále německé sociální demokracie v Berlíně. S výrazem potěšeného odhodlání a soustředění ve tváři oznámil rozjásanému davu spolustraníků, že o sestavení nové spolkové vlády bude jednat "maximálně skromně a pragmaticky". Z vyjádření jeho kolegů, spolupracovníků, ale i oponentů je zřejmé, že právě takovému politickému stylu Scholz skutečně věří.
"Vystupuje jako seriózní politik, klidná síla. Někdo, kdo vlastně není nijak vzrušující, ale nakonec všechno zařídí," vysvětloval pro deník Aktuálně.cz letos v září Jakub Eberle, výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. V tom se Scholz podobá končící konzervativní kancléřce Merkelové. Oběma je také přes 60 let a vynikají vysokou inteligencí. Oba žijí v manželství, ale nemají děti. Scholz má zkušenosti s vedením vlivných úřadů i fungováním stranických hierarchií: členem německé sociální demokracie je už od roku 1975, jako ministr má za sebou dvě volební období ve vládách Angely Merkelové.
Spojuje ho s ní také Hamburk, i když spíš symbolicky. Merkelová se tu narodila, mládí ale strávila v komunistickém východním Německu. Scholzovo dospívání bylo na první pohled nudnější, pro vysoce postaveného německého politika ale rozhodně typičtější. Pochází ze západoněmeckého Dolního Saska, v Hamburku vyrostl, vystudoval práva a usadil se. Podle svých slov si nejlépe odpočine při jídle a běhání a jeho manželka je mu "vším".
V politice se angažuje od mládí, postupně se vypracoval až na primátora tohoto severomořského přístavu. Místní ho poté svými hlasy vyslali i do spolkového parlamentu v Berlíně. Popisován bývá jako typický Hamburčan: upřímný a protestant. Když radnici v roce 2018 opouštěl, nepodával se na večírku na rozloučenou žádný alkohol. Byl totiž pracovní den.
Kancléř s jasným programem
Německá veřejnost ho považuje za zkušeného a kompetentního, z průzkumů vychází jako druhý nejpopulárnější politik - s odstupem za odcházející kancléřkou. "Mnozí ho vnímají jako klon Merkelové. On je ale sociálním demokratem až do morku kostí," míní Jutta Allmendingerová, šéfka berlínského výzkumného institutu WZB, která se s politikem zná skoro dvě desetiletí.
Na začátku prosince Scholz v rozhovoru pro list Die Zeit uvedl, že do politiky ho dohnaly emoce. "Chci, aby tato společnost byla spravedlivá a její členové si mohli hledět z očí do očí," prohlásil. V mládí byl zapáleným socialistou, jako advokát hájil práva zaměstnanců, postupně se ale proměnil v centristického politika, který hlasitě prosazoval střídmé státní výdaje a vyrovnané rozpočty. V posledních dvou letech to však byl právě Scholz, kdo z německého rozpočtu rozděloval pomoc lidem a firmám zasaženým dopady pandemie. Sociální demokracie pod jeho vedením po letech opět zabodovala u své tradiční voličské základny: pracujících.
"Respekt, dobré mzdy a ocenění za odvedenou práci," popisoval Scholz v kampani svůj recept na řešení problémů demokracií, jakou je i Německo. "Aby se neujala laciná hesla populistů," zdůrazňoval. Jeho předvolební sliby se propsaly i do koaliční smlouvy tří politických stran nové vlády, kterou kromě SPD budou tvořit i Zelení a liberálové z FDP.
Kabinet pod Scholzovým vedením hodlá zvyšovat minimální mzdu, postavit stovky tisíc nových bytů, pro Němce zajistit nová pracovní místa v technologicky pokročilých a perspektivních odvětvích. Do země pak chce nalákat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, což je strategie, jak udržet nad vodou robustní důchodový systém spolkové republiky. Ten se, podobně jako ten český, dostává kvůli stárnoucí populaci pod tlak.
