Na otázky novinářů ohledně útoku na několikapatrový hotelový komplex Longan zatím neodpovědělo afghánské ministerstvo vnitra ani čínská ambasáda v Kábulu. Peking vládu Tálibánu oficiálně neuznal, je však jednou z mála zemí, která v Afghánistánu stále udržuje diplomatickou přítomnost.

Čína vlastní práva k mnoha významným projektům v Afghánistánu, včetně měděného dolu ve východoafghánské provincii Lógar, žádný z těchto projektů ale v současnosti nepokračuje. Peking se již dlouho obává, že by se Afghánistán mohl stát útočištěm ujgurských separatistů z autonomní oblasti Sin-ťiang.

Afghánská města se v posledních měsících stala terčem bombových útoků, k některým z nich se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Za poslední měsíce se nejedná o první útok, při kterém se terčem stali cizinci. Při střelbě na pákistánské velvyslanectví 2. prosince byl zraněn člen ochranky, IS se k tomuto útoku přihlásil a potvrdil že cílem byl vedoucí mise.

V Afghánistánu se loni v srpnu chopilo moci islamistické hnutí Tálibán po odchodu asi 100 tisíc zahraničních vojáků v čele s Američany, kterých bylo kolem 60 tisíc. V Afghánistánu sloužilo i několik stovek Čechů. Tálibán využil vzniklého mocenského vakua a po porážce afghánské vlády se ujal vlády nad zemí.

Tálibán zprvu sliboval umírněnost, za poslední rok ale významně omezil práva a svobody afghánských občanů, obzvlášť žen a dívek, a začal se vracet k tvrdému uplatňování práva šaría a některým praktikám běžným za jeho vlády v 90. letech minulého století. Tehdy byly běžné veřejné popravy, bičování a kamenování odsouzených.

První veřejnou popravu od loňského srpna Tálibán uspořádal minulý týden, kdy nechal popravit muže odsouzeného za vraždu.