Tokio - Japonci jsou světově proslulí svou pracovitostí.
I tady však platí, že všeho moc škodí. Workoholismus japonských zaměstnanců dokonce dosáhl takové míry, že ho v Japonsku vyhodnotili jako riziko pro národní bezpečnost.
Přepracovaní Japonci trpí duševními chorobami a ztrácejí zájem o partnerské vztahy a sex - což nadále snižuje již tak kriticky nízkou porodnost. V práci se dopouštějí mnohdy závažných chyb a to má zase za následek výrazné ekonomické ztráty.
Ojedinělá nejsou dokonce ani úmrtí z přepracování. V Japonsku pro ně mají speciální termín - říkají jim karóši.
Šestina Japonců volno vůbec nezná
Statistiky jsou skutečně hrozivé. Přepracování je v této asijské zemi příčinou zhruba třetiny ze 30 tisíc sebevražd ročně.
Navíc může za pět procent všech mozkových příhod a infarktů občanů mladších šedesáti let.
Vláda se proto rozhodla jednat - vypracovala novelu zákona, která nařídí zaměstnancům vybrat si každý rok nejméně pět dní placeného volna. Přesněji: nařizuje firmám dohlédnout na to, aby si jejich zaměstnanci dovolenou vybírali.
V případě, že tak neučiní, stanovuje sankce.
Současná legislativa Japoncům garantuje každý rok deset dní dovolené s tím, že se počet dní, na něž mají zaměstnanci nárok, s odpracovanými roky zvyšuje.
Průměrný Japonec tak může čerpat 18,5 dne dovolené ročně, ve skutečnosti jich ale čerpá jen devět, upozorňuje agentura AFP. Jeden ze šesti Japonců si navíc za celý rok nevybere žádné volno, dodává agentura Jiji Press.
Pro srovnání: francouzští zaměstnanci mají nárok na 37 dní placeného volna, přičemž platí, že jej plně vyčerpá 93 procent z nich.
V práci déle než 9,5 hodiny denně? Miliony odškodného
Kromě toho, že Japonci nejezdí na dovolenou, každý měsíc napracují desítky hodin přesčasů. Ty jim nikdo neplatí ani je nikde neeviduje.
Právní předpisy stanovují - stejně jako v Česku - pracovní dobu 8 hodin denně, pět dní v týdnu, tedy dohromady 40 hodin týdně. Praxe je ale jiná. Více než 49 hodin týdně odpracuje téměř čtvrtina (22 %) Japonců.
Desetina jich dokonce každý týden stráví v zaměstnání více než 60 hodin.
Už teď přitom v Japonsku platí zákon, který rodinám sebevrahů, co si sáhnou na život právě kvůli stresu z nadmíry práce, přiznává kompenzaci odpovídající více než 12 milionům korun. Toto právo přísluší pozůstalým, jejichž příbuzní po dobu tří let prokazatelně pracovali pod velkým tlakem 190 a více hodin měsíčně, tedy v průměru 9,5 hodiny denně.
Volno naštve kolegy
To, že se Japonci dřou až do vyčerpání, pramení částečně ze strachu o pracovní místo ve stagnující ekonomice, zejména však z kulturně-společenských zvyklostí.
K tamním dobrým mravům patří naprostá loajalita k zaměstnavateli, kterého pracovníci často nemění po celý život.
K loajalitě často patří i ostych požádat o dovolenou. Fakt, že si někdo z kolegů vezme volno, také často působí rozpory v pracovním kolektivu.
Předkladatelem novely zákona, kterou už projednává japonský parlament, je ministerstvo práce a zdravotnictví.
"Každý zaměstnanec musí mít právo na dovolenou," řekla agentuře AP ministerská úřednice Yuu Wakebeová. Vzápětí přiznala, že sama pracuje 100 hodin týdně.
"Práce je v Japonsku do velké míry založena na dobrovolném zápalu," vysvětlila.
