Kyjev - Ukrajinská opozice, která už 21 dní okupuje kyjevské náměstí Nezávislosti, v pátek přišla na jednání s prezidentem země Viktorem Janukovyčem. Schůzky se osobně zúčastnil šéf strany Vitalij Kličko, nejviditelnější tvář ukrajinských protestů.
Prezident Viktor Janukovyč sice navrhl amnestii pro zatčené opoziční demonstranty a moratorium na použití síly, nicméně podle opozičního předáka Vitalije Klička žádné ústupky neudělal.
"Kulatý stůl" se konal už dvakrát, opozice ho ale dosud bojkotovala. Její lídři ještě před pár dny tvrdili, že rozhovory s ukrajinským vedením nemají cenu.
"Kulatý stůl byl pouze deklarativní. Režim neudělal dnes ani jediný vstřícný krok vůči opozici. Mám dojem, že úřady nevyslyšely ani jediný požadavek opozice," řekl Kličko podle agentury Reuters.
Podle webu BBC News byl v pátek poslední z devíti zatčených propuštěn z vazby, nicméně trestní stíhání pokračuje. O návrhu amnestie pro demonstranty by podle stanice Echo Moskvy měl parlament hlasovat v úterý.¨
Opozice se na podporu svých požadavků, především demise vlády a předčasných voleb, na neděli svolává své přívržence na další velkou demonstraci do Kyjeva. Totéž ale podle agentury AP podniká i Janukovyčova Strana regionů, a to budí obavy z provokací, potyček a následného brutálního zákroku pořádkových jednotek.
"Skutečně se toho obáváme, protože víme, že provokací bude mnoho," řekl Kličko.
Podpis "brzy"
Vláda ústy ukrajinského vicepremiéra Serhije Arbuzova demonstrantům vzkázala, že má v úmyslu "brzy" s EU podepsat dohody o přidružení i o volném obchodu. Politická vůle k tomu existuje, řekl ve čtvrtek večer Arbuzov.
"Měli příležitost dohodu (s EU) podepsat před dvěma týdny. Proč to neudělali? Je to jen hra," usoudil Kličko.
Vstřícnost EU k Ukrajině po návratu z Kyjeva vyjádřila i šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová.
Na Ukrajině absolvovala několikahodinové jednání s Janukovyčem, sešla se i s demonstranty na obsazeném náměstí Nezávislosti. Lidem v kyjevských ulicích vadí právě to, že jejich prezident odmítl podepsat asociační dohodu s EU, a zemi naopak více sbližuje s Ruskem.
"Můžeme ujistit ukrajinské občany, že rozhovory jsou otevřené a pokračujeme v nich. Ukrajina brzy podepíše asociační dohodu s EU a zohlední zároveň své národní strategické zájmy," řekl Arbuzov doslova.
Opozice se ale obává, aby Janukovyč nezavedl zemi do celní unie s Ruskem.
Otazníky zůstávají
Kdy by k podpisu mělo dojít, vicepremiér neuvedl. Nezmínila to ani Catherine Ashtonová.
Demonstranti v podpis dohody nevěří. Ukrajinské vedení podle nich jen znovu opakuje to, co slibovalo už před zrušením podpisu dohody s Unií.
Prezident Janukovyč má podle Catherine Ashtonové obavy, že dohoda s EU Ukrajinu ekonomicky poškodí. Rusko by totiž nepochybně přistoupilo k odvetným opatřením, čehož se chce Kyjev vyvarovat.
Právě ekonomické obtíže Ukrajiny ale může podpis dohody o přidružení a volném obchodu s EU zmírnit, upozornila šéfdiplomatka Evropské unie. Zemi totiž přinese investice z EU, vysvětlila.
Evropská unie chce Kyjevu pomoci i se získáním záchranného úvěru od Mezinárodního měnového fondu (MMF). "Potřebujeme pomoci Ukrajině s rychlou obnovou důvěry nejen ze strany jejích vlastních občanů, ale také mezinárodních investorů a věřitelů," uvedl eurokomisař Štefan Füle.
Ukrajinské vedení ale mělo až dosud o řešení svých hospodářských problémů jiné představy. Chtělo od Unie peníze.
Premiér Mykola Azarov prohlásil, že pokud má Ukrajina o podpisu asociační dohody vůbec uvažovat, potřebuje z Bruselu finanční pomoc ve výši 20 miliard eur (zhruba 540 miliard korun).
Janukovyčovu žádost o 160 miliard eur, s níž přišel koncem listopadu, EU zamítla: v rámci asociační smlouvy nabízela Ukrajincům technickou pomoc ve výši "pouhých" 610 milionů eur.
