Stockholm - Švédští vědci přišli s velmi nezvyklým nápadem, jak snížit kriminalitu.
Budoucí zločince chtějí - po vzoru hollywoodského trháku Minority Report - podchytit a "napravit" ještě dříve, než se čehokoliv dopustí.
Vědci z Institutu Karolinska, lékařské univerzity ve švédské Solně, zjistili, že hyperaktivní lidé s poruchou pozornosti (syndromem ADHD) mají čtyřikrát až sedmkrát vyšší sklony k násilnému chování a dalším formám trestné činnosti.
Pro představu: hyperkinetická porucha je v populaci diagnostikována u 3 až 7 % lidí. Až polovina případů pak přetrvává i v dospělosti.
Snížení o třetinu
Tým vedený Paulem Lichtensteinem proto prostudoval zdravotní záznamy národního registru 26 000 pacientů s ADHD (16 000 mužů a 10 000 žen) starších patnácti let.
Získané údaje posléze porovnal s policejními záznamy z let 2006 až 2009. A pro účely srovnání přiřadili k jednomu člověku s ADHD 10 lidí, kteří syndromem netrpí.
Ukázalo se, že ve sledovaných čtyřech letech se nejméně jednoho zločinu dopustilo 37 % mužů a 15 % žen s ADHD. U lidí bez hyperkinetické poruchy byl poměr výrazně nižší: jen 9 % mužů a 2 % žen.
Užívání léků u pacientů s ADHD snížilo pravděpodobnost porušení zákona o třetinu, publikovali své závěry v odborném magazínu New England Journal of Medicine.
Léky nic neřeší, zní kritika
Řešení je podle nich jednoduché: častější podávání psychofarmak, která projevy ADHD mírní. A to nejen během dětství a dospívání, kdy jsou poruchy pozornosti nejpalčivější.
Léky údajně mohou u pacientů snížit impulzivnost a pomoci jim lépe si zorganizovat život, tedy především si udržet práci a partnerský vztah, což jsou předpoklady pro "spořádaný život". Část lidí, kteří nejsou léčeni léky, se navíc "léčí sama" pouličními drogami.
To, co na první pohled vypadá jako prosté řešení, má ale svá úskalí. Například hojně předepisovaný Ritalin má řadu nepříjemných vedlejších účinků. Podle Jarmily Klímové, vedoucí Konzultačního a terapeutického institutu v Praze, prosté předepisování léků nikam nevede.
"V našem institutu máme několik metod, které ve vzájemné synergii příznaky ADHD velmi pozitivně ovlivňují, a nebojím se říci, že i léčí. Jedná se o kombinaci vhodných preparátů Informační medicíny, preparáty s klíčovou látkou carnosin a odborné vedení vývojové neuropsychologie," vysvětlila Aktuálně.cz.
Problémem je, že péče o pacienty s ADHD je nedostatečná. "Dětem s ADHD není v současném zdravotnickém systému poskytována žádná skutečně účinná péče, natož pak léčení. Ve většině případů jsou pouze ´označkovány´ a pod touto diagnózou pak pasivně vedeny systémem dále," popisuje Klímová neutěšený stav.
"Pro děti i jejich rodiče je to velmi devastující záležitost. Setkáváme se s tím neustále."
