Teherán - Nezaútočíme jako první, ale pokud budeme napadeni, musí útočník počítat s válkou.
Zhruba takto reagují íránští představitelé na spekulace o tom, že se Spojené státy nebo Izrael chystají zničit jejich jaderná zařízení kvůli podezření z vývoje nukleárních zbraní.
Ještě konkrétněji dnes hovořil velitel íránského vojenského námořnictva generál Alí Fadáví.
Vzorem je třináctiletý bojovník
V rozhovoru pro agenturu Fars oznámil, že jeho muži jsou v případě války připraveni k sebevražedným misím proti nepřátelským plavidlům v Perském zálivu.
"Pokud to bude nutné, sáhneme bez váhání k mučednickým operacím," uvedl generál.
Připomněl třináctiletého Husejna Fahmídeha, který se před více než dvaceti lety opásal náboji a vrhl se pod irácký tank. Stal se tak jedním z oslavovaných hrdinů války s Irákem, kterou Írán vedl v letech 1980 až 1988.
Příslušníci íránských Revolučních gard podle generála počítají s možností, že budou nasazeni do sebevražedných akcí na moři.
Blokáda zálivu
Už dříve Teherán pohrozil, že zablokuje Perský záliv tankery a dalšími plavidly, aby výrazně omezil export ropy ze zálivu a způsobil krizi v zásobování surovinou ve světě.
Írán vloni uspořádal v Perském zálivu rozsáhlé námořní cvičení. V zálivu trvale kotví i americká vojenská plavidla. Námořní základnu mají USA na ostrově Bahrajn.
Americký prezident George Bush odmítá vyloučit možnost vojenského zásahu proti Íránu a chce, aby Rada bezpečnosti přijala vůči islámské republice tvrdší sankce.
Rusko a Čína proti
Jak proti dalším sankcím, tak proti útoku na íránská jaderná zařízení se ale rozhodně stavějí dva členové Rady bezpečnosti s právem veta: Rusko a Čína.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej na konci minulého týdne znovu zopakoval, že neexistují důkazy o íránské snaze získat jadernou bombu.
Zároveň ale řekl, že pokud íránský režim takovou zbraň chce mít, pak se mu to může podařit v průběhu tří až osmi let.
Neshody uvnitř režimu
Z Íránu mezitím přicházejí zprávy o neshodách ve vedení země. Část mocenské elity se domnívá, že prezident Mahmúd Ahmadínežád zachází příliš daleko a jeho kroky i ostrá rétorika vystavují zemi nebezpečí izolace nebo dokonce války.
S odvoláním na své zdroje v Íránu to uvádí exilové Rádio Farda, vysílající z Prahy.
Důkazem o sporech v íránském vedení je údajně nedávná rezignace hlavního jaderného vyjednavače Alího Laridžáního. Prezident Ahmadínežád se s ním rozloučil, protože byl na jeho vkus příliš umírněný.
