Bagdád - Osm měsíců trvalo soupeřícím iráckým frakcím, než se dohodly na obsazení klíčových funkcí ve státě. Přesně tolik času uplynulo od březnových parlamentních voleb, které přinesly takřka patový výsledek.

Jak ve čtvrtek ráno oznámil prezident iráckého autonomního Kurdistánu  Masúd Barzání, dohodu umožnilo středeční jednání, které se protáhlo do večerních hodin.

Premiérská funkce na jejich základě zůstane v rukou dosavadního předsedy vlády Núrího Malíkího. Jeho koalice šíitských a sunnitských stran Národní irácké hnutí (MNI) ve volbách obdržela 91 ze 325 poslaneckých mandátů.

Sunnitská frakce Irakíja, která má 89 křesel, naopak získala po čtvrtečním jednání parlamentu, v pořadí teprve druhém po volbách ze 7. března, post předsedy parlamentu. Stal se jím poslanec Usáma Nudžájfí. Kurdové si pak v osobě Džalála Talabáního podrželi prezidentství země.

"Díky Bohu jsme při jednání dosáhli úspěchu, který je velkým vítězství pro všechny Iráčany," citovala Barzáního agentura Reuters.

Bezvládí nahrávalo teroristům

Dohoda mezi iráckými frakcemi je velmi důležitá, protože přetrvávající bezvládí nahrávalo do rukou islamistickým povstalcům napojeným na teroristickou síť al-Káida. Ti v posledních měsících zintenzivnili své aktivity a způsobili řadu masakrů mezi civilním obyvatelstvem.

Při tom posledním zahynuly při pokusu o osvobození rukojmích zadržovaných v křesťanské kostele v irácké metropoli desítky věřících.

K celkové nejistotě v zemi přispěl i srpnový odchod části amerických jednotek. USA snížily v souladu s dříve vyhlášeným plánem prezidenta Baracka Obamy počet svých vojáků v Iráku na 50 tisíc.

Irák se nyní snaží rychle navýšit těžbu ropu a podepsal již kontrakty, podle kterých by jeho denní produkce měla činit šest milionů barelů, což je téměř trojnásobek současného stavu.