Nové Dillí - Neuvěřitelných 16 let držela Irom Chanu Sharmila z Indie protestní hladovku. Žena, které se přezdívá "Železná lady z Manipuru", přestala jíst 5. listopadu 2000.
Přivedl ji k tomu masakr deseti lidí u vesnice Imphal, které zabili ozbrojenci z indických polovojenských jednotek.
Irom žije už řadu let v nemocnici, kde ji drží policie a lékaři jí násilím podávají potravu skrze trubičku zavedenou do nosu.
První opravdové jídlo po dlouhé době by měla ochutnat až v úterý. Datum symbolicky koresponduje s osvobozením země od britské nadvlády.
Hladovka nefunguje, radši vstoupím do politiky
Čtyřiačtyřicetiletá Sharmila své rozhodnutí oznámila soudu, kam kvůli obvinění z pokusu o sebevraždu dochází co dva týdny. Uvedla, že chce zkusit novou cestu, protože hladovka jako forma protestu proti armádnímu násilí nefunguje.
Nyní proto uvažuje, že vstoupí do politiky. Podle médií by jí k úspěchu mohla značně pomoci popularita.
"Nejedla šestnáct let a stále nedosáhla na svůj sen," reagovala na Sharmilino rozhodnutí matka jedné z obětí masakru v Imphalu - Sinan Chandrajni Devi. "Je to její vlastní strategie a my ji musíme podpořit. Pokud bude kandidovat ve volbách, budeme pro ni určitě hlasovat."
Indian activist to end fast after 16 years: Indian activist Irom Sharmila Chanu has ended a… https://t.co/lSsg3tLTr3 pic.twitter.com/EyY44rBjBW
— Anura Premakumara (@anurapre) July 27, 2016
Sharmila žila mnoho let skoro v izolaci, navštěvovat ji mohlo jen pár lidí. Například matka ji neviděla do začátku protestní hladovky. S dcerou ale souhlasila. Obě tvrdily, že Irom nevstoupí do rodného domu, dokud se jí nepodaří něco změnit. "Dávám jí své požehnání," uvedla Sharmilina dnes již 84letá matka.
Před 16 lety si předsevzala, že bude držet hladovku tak dlouho, dokud se bude vláda řídit zákonem, který armádě umožňuje v "nepokojných oblastech“ nekontrolovaně používat sílu, připomíná server The Guardian.
Ve válkou rozervaném indickém státě Manipur se žena držící hladovku stala symbolem odporu proti armádnímu násilí. Bývá přirovnávána k ikonám, jako je barmská politička Aun Schan Su Ťij nebo k Nelsonu Mandelovi.
Ne všichni tak překvapující rozhodnutí budoucí političky chápou nebo podporují. "Proč tak náhle změnila rozhodnutí, aniž by nám o tom dala vědět? Má mnoho podporovatelů, ale nedala nám ani šanci, abychom viděli, jak ukončuje půst," prohlásil například otec další z obětí Tokpam Somorendra.
