Alandské souostroví, které je automní částí Finska, vyhrožuje vystoupením z unie. Důvodem je nelibost pětadvaceti tisích místních obyvatel nad tím, že Evropská komise chce zakázat prodej vyhlášené alandské speciality. Zvláštního žvýkacího tabáku, nazývaného snus.
Komise tvrdí, že snus, který se ukládá pod horní ret a žvýká minimálně dvacet minut, ohrožuje zdraví. A je proti tomu, aby se prodával na trajektech mezi Švédskem a Finskem.
Stížnost je u Evropského soudního dvora
Alanďané se obrátili na Evropský soudní dvůr a ministr autonomní vlády Britt Lundberg v noci na dnešek prohlásil, že neúspěch stížnosti může znamenat odchod soustroví z Evropské unie.
"Domníváme se, že máme právo rozhodovat o své vnitřní politice. A pokud snad ne, pak unii opustíme," řekl Lundberg. Není to nová hrozba, poprvé se na Alandách začalo o vystoupení hovořit už v roce 1998, pouhé tři roky po připojení Finska k unii.
Alandy mají vlastní parlament, policii a vydávají vlastní poštovní známky. Žijí převážně z loďařství a rybolovu. Ačkoliv je souostroví součástí Finska, téměř všichni obyvatelé jsou etničtí Švédové.
Pří stížnosti na postup EU Alanďané argumentují i tím, že ve Švédsku existuje podobný tabák a ten byl prohlášen za švédské kulturní dědictví.
Ve stopách Grónska
Vystoupení části členské země EU má precedens. V roce 1973 vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství Dánsko i s Grónskem, které má status dánského území. O šest let později si ale Gróňané odhlasovali vystoupení, protože to považovali za ekonomicky výhodnější.
V současné době se v Grónsku dokonce hovoří o referendu, v němž obyvatelé mají rozhodnout o úplné nezávislosti na Dánsku. Separatismus posilují nedávné nálezy ložisek ropy a sílí tak názory, že si Grónsko v budoucnosti vystačí samo bez dotací z Kodaně.
Grónsko má ale více obyvatel než Alandy - téměř šedesát tisíc.
