Do sálu Poslanecké sněmovny vchází drobný muž v obleku. Usměvavý a na první pohled nijak zvlášť výrazný, takže lehce zapadá mezi ostatní hosty. Jeho život má hodnotu sta tisíc liber, v přepočtu 2,8 milionu korun, které za jeho dopadení vypsala Čína. Hongkongský aktivista Finn Lau přijel do Prahy na konferenci IPAC o vztazích s Čínou. Nebezpečí mu hrozí všude, i v Česku. Když začne mluvit, sál ztichne.
"Sledovali mě, zmlátili a na mou hlavu vypsali odměnu. Jen proto, že bojuju za svobodu," prohlašuje Lau, který patří ke kritikům čínské komunistické strany, vedl prodemokratické protesty a žije v exilu ve Velké Británii.
Pochází z Hongkongu, původně britské kolonie, která od roku 1997 patří Číně. Přestože se město těší vysokému stupni autonomie, Peking ji postupně omezuje. Od roku 2020 usnadňuje čínský zákon vydávání lidí podezřelých z trestného činu pekingským úřadům.
"Když jsem zjistil, že na mě Čína vypsala odměnu, vůbec mě to nepřekvapilo. Byl jsem velmi klidný, dokonce jsem se i smál," říká Lau o dni, kdy se probudil s desítkami zpráv vyzývajících, aby na sebe dal pozor. Za svůj život už dostal tolik zatýkacích rozkazů, že je přestal počítat, dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
A připomíná postoj čínských komunistů. "Nezáleží, jak daleko odcestují. Budeme tyto zločince pronásledovat do konce jejich života," prohlásil letos v červenci John Lee, vůdce hongkongské vlády, která je pod vlivem Komunistické strany Číny.
Masové demonstrace proti omezování autonomie otřásaly Hongkongem v roce 2019 a tvrdě zasáhly místní ekonomiku. Vláda navrhovala zákon, který by vydávání zadržených demonstrantů do Číny usnadnil, pod tlakem však návrh odvolala. V následujícím roce vydala nařízení sama Čína. Díky němu smí v Hongkongu zasahovat a potlačovat aktivity, které z jejího pohledu narušují politický řád.
"S kamarády vtipkujeme, že v Hongkongu sice máte svobodu slova, ale můžete ji uplatnit pouze jednou za život," říká Lau. Od roku 2019 se skrývá ve Velké Británii, o rok později se v Hongkongu zúčastnil novoročního protestu, byl ale se stovkami protestujících zatčen při střetech s policií. Od té doby se do rodné země nevrátil.
Předávání osob se v hongkongském právním řádu objevilo už v 60. letech, sloužit mělo především v boji s organizovaným zločinem a trestáním pachatelů. Když přešlo město pod čínskou správu, navázaly nové dohody na předchozí britskou legislativu. Kritici však upozorňovali na riziko zneužití pro politické účely.
Podle dohody, kterou Británie s Čínou při předání města uzavřela, má v Hongkongu až do roku 2047 zůstat princip "jedna země, dva systémy". Zaručuje kapitalistické zřízení, nezávislé soudnictví a svobodu slova. Peking ale tyto výdobytky přiškrcuje.
Po zavedení čínského zákona umožňujícího vydávání osob do Číny v roce 2020 pozastavily podobné dvoustranné smlouvy například Spojené státy, Velká Británie, Německo či Austrálie. Stejný krok zvažovalo i Česko, nakonec k němu nepřistoupilo. Cesta do Prahy tak pro Laua znamenala velké nebezpečí. "I kdyby mě ale z Česka poslali do Číny, nevadilo by mi se obětovat," říká.
Neustále se musí ohlížet, zda ho někdo nesleduje, navíc má u sebe alarm, který zmáčkne v případě, že ho někdo napadne. Britské úřady se v tu chvíli dozví, že se ocitl v nebezpečí. Každý den čelí výhrůžkám smrtí, při cestách mimo Evropu se proto raději vyhýbá asijským zemím, kde pokulhávají demokratické systémy. "V zásadě nelétám s přestupy," popisuje.
V bezpečí není ani doma. Když se před dvěma lety procházel kolem svého anglického bydliště, pronásledovali ho tři muži v maskách a kapucích. "Byl večer během lockdownu. Všude ticho, nikdo venku," vzpomíná na dobu koronavirové pandemie. "Nechtěl jsem zmatkovat, a když se mi je nedařilo setřást, zastavil jsem u pouliční lampy. Napadli mě a praštili do oka, myslel jsem, že už neuvidím. Všude byla krev," líčí Lau a ukazuje jizvu.
Pokud by se dostal do rukou čínským úřadům, čeká ho stejný osud jako jiné přední aktivisty, kteří si za prosazování lidských práv odsedí až 20 let. Protože v totalitní Číně chybí nezávislé soudy, je potřeba brát s rezervou i samotná obvinění, často mohou být vykonstruovaná. "Nevím, co přesně by mě čekalo. Nedivil bych se ale, kdyby to byl konec mého života," svěřuje se Lau.
Skutečnost, že aktivistům hrozí nebezpečí i za hranicemi, potvrzuje bývalá novinářka Vicky Xu. Australský strategický politický institut zveřejnil její výzkum o porušování lidských práv a čínské úřady ji označily za zrádce. Také ona mluvila na konferenci v Praze. "Kvůli neustálému pronásledování už nemám adresu. Přespávám u cizích lidí, protože se bojím usadit," popisuje. Když se během pauzy hosté sejdou před sálem na kávu, ochranka ji provází i na toaletu.
Podobně střeží také Grace Mengovou, manželku bývalého čínského politika a v letech 2016 až 2018 šéfa Interpolu Hongwei Menga. Ta se ukrývá ve Francii, jejího muže Čína odsoudila ve vykonstruovaném případu ke 13 letům vězení. Aktuálně.cz s ní mělo mluvit, nakonec však z bezpečnostních důvodů odmítla.
"K Číně přistupujeme nekonzistentně," nabízí svůj pohled Lau. "Potřebujeme společný postup, podobně, jako má teď svět k Rusku. Nemůžeme čekat, až se stane něco ještě horšího. Musíme omezit vztahy s Čínou, jako jsme to udělali s Ruskem. Čínská vláda postupuje strategicky, svůj vliv šíří nenápadně a je třeba jí v tom zabránit," říká muž, který ve světě šíří povědomí o praktikách totalitní asijské velmoci.
