Naštvaná Meloniová může zvrátit síly v EU. Jí vedená frakce v parlamentu je už třetí

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
19. 6. 2024 18:11
Italská premiérka sotva pozdravila novináře, když odjížděla z unijního summitu v Bruselu. "Meloniová měla svůj obvyklý výraz královny. Ale mračila se," komentoval to dlouholetý italský zpravodaj v Bruselu David Carretta. Teď se situace změnila. Jí vedená frakce v europarlamentu přibrala nové členy a stala se třetí nejsilnější skupinou.
Italská premiérka Giorgia Meloniová s premiéry Belgie, Slovenska a Česka na summitu v Bruselu 17. června 2024
Italská premiérka Giorgia Meloniová s premiéry Belgie, Slovenska a Česka na summitu v Bruselu 17. června 2024 | Foto: TK / AP / Geert Vanden Wijngaert

Důvod pro naštvání to byl jednoduchý. Giorgia Meloniová je jedním z mála vítězů eurovoleb mezi současnými lídry sedmadvacítky. Na domácí půdě posílila, přesto ji v Bruselu nepřizvali k debatě o nových jménech do vrcholných funkcí v Evropské unii.

Diskuse se měla odehrát na neformální večeři premiérů a prezidentů, předcházela jí ale uzavřená debata skupinky šesti lídrů ze tří hlavních frakcí v Evropském parlamentu, které spolu tvoří většinu. Mezi těmito politiky, vždy po dvou za nejsilnější lidovce, druhé socialisty a třetí liberály, se dohodla jména do vedení Evropské komise a dalších institucí. 

Foto: EU

Meloniová nebyla pozvaná, protože v tu chvíli ještě zastupovala v pořadí čtvrtou frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Tam patří také ODS se třemi europoslanci. Ve středu večer se ale ECR rozšířila o několik dalších jednotlivců na 83 členů a stala se tak třetí nejsilnější politickou skupinou v europarlamentu.

Na této pozici ECR vystřídala dosud třetí liberály (80 členů). Euroskeptická a  národovecká frakce, které vedle hlavních Italů obsahuje i členy Kaczynského strany Právo a spravedlnost (PiS), přibrala několik jednotlivců z Bulharska a Litvy a také tři Francouzce vyhozené z menší krajněpravicové strany Znovudobytí.

Patří mezi ně i neteř Marine Le Penové Marion Maréchalová. Ta ještě nedávno obdivovala ruský režim a požadovala vystoupení Francie z vojenských struktur NATO.

Aby pro vstup trojice Francouzů vedení frakce ECR zvedlo ruku, museli podepsat prohlášení, že budou podporovat napadenou Ukrajinu proti Rusku a také NATO. To se stalo. Podle informací Aktuálně.cz to umožnilo trojici europoslanců za ODS souhlasit se vstupem Maréchalové a dalších.

Že formace Znovudobytí čelila ve Francii opakovaně kritice kvůli rasismu a xenofobii jejích členů, tím se ECR údajně nezabývala. Šéf strany Éric Zemmour stanul před soudem poté, co nutil francouzské muslimky na ulici sundat si z hlavy tradiční šátek.

Rozzuřená Meloniová

Reakce italské premiérky na pondělní separátní schůzku byla podle diplomatů ostrá. Meloniová se pustila do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze, polského premiéra Donalda Tuska a dalších "viníků" za to, že ostatní nechali čekat, mezitím co mezi sebou "pekli" dohodu předloženou zbytku jako hotovou věc. "Nic takového nebudu akceptovat," řekla pak reportérům v Bruselu Meloniová.

Technicky vzato by se ostatní lídři nemuseli nespokojeným postojem Meloniové zabývat. Jména pro všechny čtyři top funkce v EU - vedení Evropské komise či Evropské rady - jsou už víceméně vybraná a k oficiálnímu potvrzení nominace stačí souhlas zhruba dvou třetin šéfů států a vlád, ten od italské premiérky tak není potřeba.

A to přesto, že Meloniová v reakci na posílení její tvrdě euroskeptické frakce prohlásila, že bude chtít pro ECR jednu z hlavních funkcí v EU. "Budeme žádat jeden z nejvyšších postů v unii… Každý ví, jaká by to měla být pro Itálii, jenž má momentálně nejpevnější vládu v Evropě," prohlásila premiérka.  

Izolace Meloniové by se mohla vymstít jinde. Hlavní představitelka frakce Evropských konzervativců a reformistů si zatím drží od těla maďarský vládní Fidesz.

Podle italských médií se Meloniová v pondělí sešla s premiérem Viktorem Orbánem a naposledy tehdy mu řekla, že členství jeho strany v ECR nyní není na pořadu dne. Fidesz dodal do europarlamentu 11 poslanců, kteří patří zatím mezi nezařazené zákonodárce.

Potenciální politické zemětřesení by pak způsobilo spojení sil mezi Meloniovou a stranou Marine Le Penové. Ta drtivě vyhrála francouzské eurovolby a do Štrasburku vyslala 30 zástupců.

Le Penová si chce získat přízeň italské političky a už před eurovolbami jí nabídla "partnerství vlasteneckých sil" v Evropě. Francouzská krajní pravice je hlavní silou v krajněpravicové frakci Identita a demokracie (ID, patří tam i česká SPD), která má teď ale jen 58 členů. 

Pokud by do ECR vstoupilo francouzské Národní sdružení a ještě se případně přidali orbánovci, otřáslo by to stávající proevropskou koalicí v parlamentu.

Lidovci, socialisti a liberálové by stále měli většinu 400 hlasů v 720členném parlamentu. Sílu euroskeptiků, nacionalistů a donedávna černých obdivovatelů Ruska v "nové ECR", kteří by s lepenovci měli až 120 členů, by však nešlo ignorovat. Také Le Penovou si ale dosud Meloniová držela od těla.

Přehlížení italské premiérky, tak jak k tomu došlo na pondělní vrcholné schůzce, by mohlo dosud kooperativní přístup Meloniové změnit. "Na summitu se zabilo mnoho dobré vůle," komentoval mimo záznam pondělní "ponížení" italské političky evropský diplomat citovaný deníkem Financial Times.

První důležité hlasování bude o nové šéfce Evropské komise. Aby Ursula von der Leyenová obhájila svou funkci, potřebuje 361 hlasů. Před pěti lety měla von der Leyenová mnohem silnější většinu, a i tak ale prošla jen o devět hlasů. Zákulisně už proto německá lidovkyně začala vyjednávat s Meloniovou o tom, že by pro ní europoslanci za její Bratry Itálie zvedli ruku.

Video: Objímání Babiše, zpytování u Pirátů. Jak strany reagovaly na výsledky eurovoleb (10. 6. 2023)

Objímání Babiše, zpytování u Pirátů. Jak strany reagovaly na výsledky eurovoleb. | Video: Reuters, Aktuálně.cz/Volební štáb ANO/Fillipa Turka/Pirátů
 

Právě se děje

Další zprávy