Brusel - Poprvé v historii EU se Evropská komise rozhodla zkoumat fungování právního státu v některé z členských zemí Unie: v Polsku. Oznámil to místopředseda Komise Frans Timmermans.
Důvodem jsou změny, které nová polská konzervativní vláda prosadila v ústavním soudnictví a médiích.
Britská stanice BBC nazvala krok Bruselu "bezprecedentním vyšetřováním."
Čas do března
"Vnitropolitické věci Polska Komisi nezajímají. Zajímá ji pouze dodržování vlády zákona," uvedl Timmermans.
"Chceme racionální řešení, ne někoho obviňovat," cituje místopředsedu Komise webová stránka polského deníku Gazeta Wyborcza.
Stav demokracie a vlády zákona v Polsku má Evropská komise zhodnotit znovu v polovině března.
Polsko zatím oficiálně nereagovalo. Podle polského ministra zahraničí Witolda Waszczykovského čeká na písemné vyjádření Evropské komise.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro si ale nebere servítky. "Chápu Váš dopis jako pokus o zvýšení tlaku na demokraticky zvolený parlament a vládu suverénní Polské republiky," napsal ve své velmi útočné odpovědi.
Boj o veřejnoprávní média
Nová polská vláda, kterou po říjnových volbách vytvořila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), prosadila v parlamentu například sporné zákony o ústavním soudu či změně veřejnoprávních médií na státní.
Do čela televize TVP dosadila náměstka ministra kultury.
"Nedávné reformy veřejnoprávních médií v Polsku mohou vyvolat pochybnosti o jejich svobodě a pluralitě," cituje Timmermanse polský list Rzeczpospolita.
Podle šéfa polské diplomacie Waszczykowského ale změny v polském mediálním zákonu Komise nemůže nijak posuzovat. Odkazuje na platné dohody Evropské unie.
Hrozba sankcí
Sporná novela zákona o ústavním soudu předpokládá, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů rozhodovalo nejméně třináct členů soudu. A to dvoutřetinovou většinou. Podle polské opozice tak zákon paralyzuje činnost soudu.
Brusel teď po Polácích chce, aby mu reformu Ústavního soudu důsledně vysvětlili. Ve středu přijaté kroky jsou první fází mechanismu, který může Komise spustit, pokud se domnívá, že členská země nedodržuje základní unijní hodnoty.
Proces může teoreticky vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii.
Wegierski komisarz UE zabral glos podczas obrad KE za zamknietymi drzwiami. Nie przeciwstawial sie procedurze.
— Tomasz Bielecki (@TomaszBielecki) January 13, 2016
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale minulý týden vyloučil, že by Brusel chystal vůči Varšavě sankce.
Zatím nejostřeji se vyjádřil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který polskou vládu přirovnal k Putinově režimu v Rusku.
Maďarský premiér Viktor Orbán předeslal, že jeho země žádné protipolské sankce nepodpoří. Na středečním jednání za zavřenými dveřmi se ale maďarský komisař podle zdrojů z Bruselu za Polsko - tedy proti zahájení vyšetřování - nepostavil.
"Realizujeme, co chtějí Poláci"
Polská premiérka Beata Szydlová ve středu v parlamentu označila obviňování kabinetu z porušování demokracie, norem Evropské unie a vlády zákona za pomluvy.
"Netvrdím, že děláme vždy všechno perfektně a že neděláme chyby. Ale realizujeme program, který si vybrali Poláci v demokratických volbách, a to je třeba respektovat, prohlásila premiérka.
Ačkoliv v čele vlády stojí Szydlová, velký vliv má předseda strany Právo a spravedlnost a bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński.
