Bonn - Do první desítky nejvíce militarizovaných zemí planety se letos vůbec poprvé dostalo pět zástupců z Evropy, vyplývá z nového žebříčku, který tradičně zveřejňuje Bonnské mezinárodní centrum pro konverzi (BICC).
Kromě Ruska (5.), Kypru (6.) a Řecka (9.) vystoupaly na přední pozice i Arménie (3.) a Ázerbájdžán (10.), tedy znesváření sousedé, jejichž výdaje na armádu v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst.
Riziko "za humny"
Index militarizace země
- Izrael
- Singapur
- Arménie
- Sýrie
- Rusko
- Kypr
- Jižní Korea
- Jordánsko
- Řecko
- Ázerbajdžán
Zdroj: Bonn International Center for Conversion
Podle Conrada Schettera, šéfa výzkumu BICC, jde o nebezpečnou situaci.
"Političtí aktéři se musí zasadit o to, aby (mezi Arménií a Ázerbájdžánem) nedošlo k další eskalaci," míní s odkazem na to, že mezi zeměmi panuje od konce 80. let minulého století napětí, a to kvůli Náhornímu Karabachu, ázerbájdžánské enklávě osídlené Armény.
Na umístění zmíněné dvojice je podle BICC navíc nutné nahlížet i v kontextu jejich vztahu s Moskvou.
"Rusko dodává zbraně do obou jihokavkazských republik a od roku 2008 provádí komplexní vojenské reformy," píše ve své zprávě BICC.
Výdaje NATO k roku 2013 poklesly
U evropských států, které jsou členy NATO, výdaje na armádu mezi roky 2009 a 2013 klesly o více než devět miliard amerických dolarů. Data nicméně pocházejí z roku 2013, takže nereflektují změny, které letos na starém kontinentu zapříčinila mimo jiné krize na Ukrajině.
Navzdory snižování výdajů si poměrně vysoké místo v žebříčku 152 zemí světa i tak někteří evropští členové NATO uchovali. Deváté je Řecko, 21. Estonsko, 24. Turecko, 27. Bulharsko a 28. Portugalsko.
Německo se svou 87. pozicí figuruje až ve středu seznamu, a to i přes to, že v armádních výdajích figuruje výrazně výše - už na sedmé pozici. Jeho 48,8 miliardy dolarů na obranný rozpočet ovšem v poměru s HDP činí pouze 1,4 procenta.
Česká republika skončila 92., Spojené státy jednatřicáté.
Tradičně první je Izrael
Čelo žebříčku už tradičně opanoval Izrael, tedy stát, kde povinnou vojenskou službu vykonávají i ženy. Letos se navíc opět dostal do potyček s palestinským Hamásem v Pásmu Gazy.
Druhé a třetí místo podle tzv. světového indexu militarizace (GMI) země obsadily Singapur a Arménie. Nikoho asi nepřekvapí ani čtvrtá příčka, kterou obsadila Sýrie. Pátý skončil největší stát světa - Rusko, po kterém následuje drobný Kypr.
Globální index militarizace (GMI) zobrazuje relativní váhu a důležitost armády ve vztahu k obyvatelstvu v rámci státu. Umístění v přední desítce zajistily zejména rozsáhlé zbrojní nákupy.
Centrum ve svém výzkumu zohledňuje tři kategorie: výdaje (procentuálně v rámci HDP a ve vztahu k výdajům na zdravotnictví), vojenský personál a zbraně.
Nejmilitarizovanějším regionem je Blízký východ
Nejmilitarizovanějším regionem i nadále zůstává Blízký východ. "Co se týče militarizace, je stále celosvětovým ohniskem," říká výzkumník v BICC Jan Grebe.
Vyhlídky navíc nejsou nijak růžové. "Vzrůstající nedůvěra a ozbrojené konflikty budí obavy, že dynamika ohledně zbraní se bude v regionu nadále rozvíjet."
Kuvajt obsadil dvanáctou pozici, Omán šestnáctou.
Důvody pro značně militarizovaný charakter mnoha zemí na Blízkém východě jsou přitom rozmanité.
"Pohybují se v rozmezí od obrany stávajících autoritářských režimů proti případným vnitřním protivníkům až po vnější konflikty a potenciální hrozby z vnějšku. Celkem vzato je nutné předpokládat, že úroveň militarizace v oblasti zůstane vysoká, nebo se dokonce ještě zvýší," píše BICC.
