Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila den za "historický". Europoslanci podle ní schválili "pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU". "Trvalo to více než deset let, ale dodrželi jsme slovo," napsala na sociální síti X.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně.
History made.
— Roberta Metsola (@EP_President) April 10, 2024
We have delivered a robust legislative framework on how to deal with migration and asylum in the EU.
It has been more than ten years in the making. But we kept our word.
A balance between solidarity and responsibility.
This is the European way. pic.twitter.com/OW24Y8cv1k
Členské státy budou mít také povinnost zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku či zdravotní péči. Podmínky detence a omezení volného pohybu mají být upraveny tak, aby žadatele o azyl odrazovaly od pohybu po EU. Registrovaní žadatelé zároveň budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti.
Balíček počítá i s tím, že členské státy budou dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a které se na území sedmadvacítky přemístí "legálním, organizovaným a bezpečným způsobem".
Některé části prošly jen těsně
Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou. Jen těsně prošel například návrh nařízení o řízení azylu a migrace, který patřil k nejvíce kritizovaným.
Hovoří se v něm mimo jiné o tom, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku přispějí ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnou finanční příspěvky nebo operativní a technickou podporu.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, tehdy španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných vyjednávání.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté letos 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví.
České ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Rakušan hodnotí přijetí kladně
Čeští europoslanci ve středu některé části migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.
Z českých politiků se kladně vyjádřil ministra vnitra Vít Rakušan (STAN), podle něhož změny přinesou účinnější ochranu vnějších hranic Evropské unie a rychlejší vyhošťování a navíc žádnou zemi nebudou zavazovat k přijetí migrantů.
Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš míní, že pakt problém s migranty neřeší, ale naopak je do Evropy už dávno pozval. Obsahuje podle něj také skryté kvóty pro uprchlíky. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v debatě s voliči k eurovolbám řekla, že hnutí kvůli schválení paktu požádá o mimořádnou schůzi Sněmovny.
