"Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam," uvedla ve videu na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. "Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to," dodala.
It’s a historic moment #migration pic.twitter.com/pvhNtc92JA
— Ylva Johansson (@YlvaJohansson) December 20, 2023
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí tento den do historie. "Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu," uvedla na síti X. "Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení," dodala.
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích. Dále pak balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla pro solidaritu mezi členskými státy.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Česká vláda nová migrační pravidla vítá, Babiš je kritizuje
Ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Českou republiku. Vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na dnešní zasedání kabinetu ocenil, že dohoda nezahrnuje žádné kvóty či jiná opatření, která by omezovala české občany.
Lipavský řekl, že je za shodu rád. "Migrační pakt potřebujeme. Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," uvedl. Pravidla podle něj pomohou udržet Schengen, který je aktuálně pod obrovským tlakem. "Je to dobrá zpráva," řekl.
Ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňoval, že pro Česko bylo důležité, aby normy jasně definovaly tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.
"První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace," vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě Česka jde o uprchlíky z Ukrajiny.
Jak vypadá konečná verze právě "mechanismu solidarity" zatím není jasné, text všech dojednaných legislativních návrhů zatím nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.
Dohodu naopak jako "pozvání milionů migrantů do Evropy" kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Na sociální síti X napsal, že Evropa je nepoučitelná. "Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii," uvedl.
Termín "povinná solidarita" považuje za protimluv. Jediným řešením podle něj je, aby se migranti do Evropy vůbec nedostali, lodě s nimi nesmějí vůbec vyplout. "Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," doplnil.
Zákon ocenily i Německo a Francie, Maďarsko ne
Podle německé ministryně vnitra Nancy Faeserová má politická dohoda o společném evropském azylovém systému obrovský význam. "Společný evropský azylový systém je klíčem k celkové kontrole a řízení migrace, k ochraně humanitárních standardů a k omezení nelegální migrace," zdůraznila s tím, že za nalezení shody celou noc tvrdě bojovala.
"Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy - i Německu," napsal německý kancléř Olaf Scholz na síti X.
Německo, které je migrací obzvláště zasaženo, kvůli proudu žadatelů o azyl kontroluje hranice s Českem, Polskem, Švýcarskem a Rakouskem. Jako jednu z podmínek k ukončení ostrahy hranic označuje Berlín unijní migrační dohodu a důslednou ochranu vnějších hranic evropského bloku.
Francouzská premiérka Élisabeth Borneová schválení nového imigračního zákona ocenila. Stanici France Inter řekla, že vládní tábor schválením normy splnil svůj úkol. Přijetí zákona kritizuje levicová opozice, podle níž se tábor prezidenta Emmanuela Macrona spojil s krajní pravicí, aby normu protlačil dolní komorou parlamentu.
Maďarsko s dohodou nesouhlasí. "Důrazně odmítáme tento migrační pakt," řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Nepustíme (do Maďarska) nikoho proti naší vůli," dodal.
Nová pravidla přivítali vládní politici Itálie, Řecka a Španělska, kam každoročně přicházejí desítky tisíc migrantů z Afriky či Asie. Podle řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise odpovídá pakt politice řeckého kabinetu, který prosazuje "striktní ale spravedlivé" podmínky pro migraci.
Nevládní organizace, které se podílí na pomoci migrantům ve Středozemním moři, ve společném prohlášení dohodu zkritizovaly. Novinky podle nich neusnadní záchranu lidských životů ani nezvýší dodržování práv běženců.
Dohodu kritizuje i organizace Amnesty International, podle které nová pravidla nepomohou dostatečně státům na vnější hranici evropského bloku, protože nezavádí povinné přerozdělení migrantů mezi všechny země EU. Podle organizací se zřejmě zvýší počet migrantů, kteří budou zadrženi v nečlenských zemích na hranici unie.
Video: Poláci migrantům pomáhají, ale tajně. Bojí se sousedů, popisuje Agnieszka Holland (18. 10. 2023)
