Washington - Dva Američané propuštění v Severní Koreji dorazili v neděli ráno do Spojených států. Letoun, na jehož palubě cestovali, přistál na vojenské základně ve státě Washington v sobotu krátce před půlnocí místního času (v neděli před šestou hodinou ranní SEČ).
Na záběrech americké televizní stanice CNN bylo vidět, jak z letounu vystoupil jako první ze zadržených Kenneth Bae, kterého ihned bouřlivě vítali členové jeho rodiny. Po pár minutách vyšel i Matthew Miller, na kterého čekali nejspíš jeho rodiče. Propuštění obou mužů bylo oznámeno v sobotu.
Asi půl hodiny po příletu vystoupil Kenneth Bae se svou rodinou na krátké tiskové konferenci. "Můj bratr je doma, všechny naše modlitby se vyplnily. Jsme za to velmi vděční," uvedla hned na úvod Kennethova sestra Terri Chungová, které se třásl hlas dojetím. Dva roky, které její bratr strávil v severokorejském vězení, nazvala "neuvěřitelnými muky". Ve své řeči rovněž poděkovala americkým úřadům, prezidentu Baracku Obamovi, ministru zahraničí Johnu Kerrymu i dalším, kteří "na Kennetha nezapomněli".
Bae: Děkuji i KLDR. Že mě nechala odjet
K poděkování se připojil i samotný Kenneth Bae. "Děkuji všem, že jste při mně stáli a podporovali jste mě," uvedl a své poděkování mimo jiné směřoval i severokorejské vládě za to, že "mě nechala odjet domů".
Misionář Bae byl v Severní Koreji odsouzen na 15 let za "pokus o svržení severokorejské vlády", jak tvrdí KLDR.
Miller byl v polovině září odsouzen na šest let za to, že po příletu do Severní Koreje letos v dubnu roztrhal své vízum a požádal o azyl. Podle soudu měl Miller v úmyslu nechat se zadržet a zažít na vlastní kůži život ve vězení, aby pak mohl podat zprávu o porušování lidských práv v KLDR.
"Je to skvělý den pro ně a jejich rodiny," prohlásil již v sobotu prezident Obama. Oba Američany z KLDR doprovázel šéf amerických tajných služeb James Clapper. "Samozřejmě jsme velmi vděční za jejich bezpečný návrat. A oceňuji skvělou práci, kterou během této náročné mise vykonal ředitel Clapper," dodal americký prezident.
Američané nezveřejnili žádné detaily propuštění obou mužů a neuvedli ani, zda se Clapper setkal přímo se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nebo dalšími tamějšími představiteli. Načasování propuštění prý nesouvisí s blížící se Obamovou cestou do Číny, Barmy a Austrálie.
Základní otázka: Proč je pustili a co tím získají?
O to víc vyvstává spekulací o tom, co Severní Koreu vedlo k propuštění obou mužů. Na některé z otázek nabízí odpovědi agentura AP.
Nejméně jednu z věcí, po níž Pchjongjang toužil: Pro Američany si musel osobně zajet vysoký představitel USA. Šéf zpravodajských služeb James Clapper se stal nejvýše postaveným Američanem, který se v Pchjongjangu objevil za minulých deset let. Zatím se neví, jestli hovořil s někým z vedení KLDR. Ale je známo, že předal krátký vzkaz prezidenta Baracka Obamy, což naznačuje, že jej Obama pro Američany poslal.
Clapperova návštěva je výborný tah Pchjongjangu, který se několik měsíců staral o to, aby případ amerických vězňů ve Washingtonu nezapadl. Umožnil třeba reportérovi AP setkat se s oběma vězni a také se třetím, jímž byl Jeffrey Fowle a jehož KLDR propustila už v říjnu. Všichni se v rozhovorech obraceli na americké státníky a prosili je o to, aby jim pomohli dostat se na svobodu.
Podobně tomu bylo i v případě jiných Američanů, kteří uvízli a nakonec se dostali z KLDR. Cestu za nimi vážili bývalí prezidenti Jimmy Carter i Bill Clinton. Pro Pchjongjang je přítomnost takových lidí totéž co oficiální omluva. Nic na tom nezmění prohlášení šéfa americké diplomacie Johna Kerryho, který nedávno řekl, že se Washington nehodlá Pchjongjangu výměnou za vězně omlouvat.
Proč právě teď?
Pchjongjang si je vědom rostoucího mezinárodního tlaku na stav lidských práv v KLDR. V nedávné zprávě OSN se hovoří o znásilňování, mučení, popravách a nucené práci v severokorejských pracovních táborech. Vládu zpráva viní ze systematického a hrubého porušování lidských práv.
KLDR tato obvinění rozhodně odmítá. Podle ní jsou založena hlavně na politicky motivovaných výrocích uprchlíků. Severní Korea vydala v září vlastní zprávu o situaci, avšak obává se snah dostat ji před Mezinárodní trestní soud.
Místní tisk se začal hemžit rozhořčenými výpady proti USA, Jižní Koreji a jejich spojencům, protože údajně chtějí otázku lidských práv využít jako prostředek ke svrženi severokorejské vlády. Tažení proti KLDR tisk nazývá vyvoláváním poprasku a zaměřuje se na problémy, jež údajně mají s dodržováním lidských práv USA. Propuštění vězňů v minulosti Pchjongjang vydával za humanitární rozhodnutí a bude tomu pravděpodobně také tentokrát.
