Peking - Čínský vesmírný program prochází další důležitou zkouškou. Z pouště Gobi se vznesla ke hvězdám vesmírná loď Šen-čou 9 s lidskou posádkou.
Jedná se o čtvrtý čínský pilotovaný let v historii.
Šen-čou 9 se má spojit s experimentálním orbitálním modulem Tchien-kung 1 (Nebeský palác). Půjde o první setkání čínské pilotované mise s jiným kosmickým plavidlem a zároveň bude poprvé na palubě čínské lodi žena.
Náročným kritériím nakonec nejlépe vyhověla 33letá vojenská pilotka a nositelka řádu příkladná pilotka Liou Jang.
Vyhrála nad svou sokyní Wang Ja-pching. Ta ale podle svých slov žádnou zášť necítí. "Jako žena se nemohu dočkat letu s ženskou astronautkou," prohlásila Wang Ja-pching a popřála kolegyni hodně štěstí.
Krom toho, že Liou Jang v roce 2010 prokázala rozvahu a um, když se svým strojem přistála, přestože se srazila s hejnem holubů, splnila i všechny další podmínky.
Podle čínských expertů bylo pro zdárný průběh mise nezbytné také to, aby byla první tchajkonautka vdaná, porodila jedno dítě přirozenou cestou, nebyla příliš cítit, měla zdravé zuby a neměla na těle žádné jizvy. Ty by se prý mohly ve vesmíru otevřít a začít krvácet.
Zuby by zase mohly začít bolet a zápach ve stísněné kabině zintenzivnit. Dítě prý svědčí o vyzrálosti, jedno, protože dvě jsou v Číně příliš.
Umí i vlastenecké projevy
Liou Jang jistě pomohla i záliba v pronášení vlasteneckých projevů. Během dvouletého pilotního výcviku byla navíc tak cílevědomá, že se ani jednou nesešla s rodiči, protože podle ní "orlí mláďata nikdy nevzlétnou, dokud zůstávají pod křídly rodiny".
Spolu s Jang letí do vesmíru 46letý Ťing Chaj-pcheng a 43letý Liou Wang. Aby dámu nerušili, budou mít v modulu velikosti autobusu oddělnou a zvukotěsnou ložnici. Oddělené jsou i toalety.
Vesmírnou loď nese na orbitu raketa Dlouhý pochod, která odstartovala z čínského kosmického střediska Ťiou-čchüa v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su.
Hlavně vyzkoušet spojení
"Hlavním úkolem tchajkonautů bude vyzkoušet ruční řízení při přibližovacím manévru a spojení plavidla s orbitálním komplexem. Je to alternativa k automatickému spojení. Zároveň vyzkoušíme, zda Tchien-kung 1 poskytuje posádce vše, co potřebuje," cituje agentura Sin-chua mluvčí vesmírného programu Wu Pching.
Úkolem astronautů během jejich pobytu v modulu bude také testování systémů potřebných pro život člověka v kosmu i astronomické a biologické pokusy.
Peking by chtěl postavit do roku 2020 vlastní orbitální stanici. K tomu má však daleko. Tchien-kung 1 je pouze prototyp, nikoli stavební kámen plánované vesmírné stanice Tchien-kung.
Tím ale ambice čínského vesmírného programu nekončí. V roce 2013 chce Peking vypustit sondu na Měsíc, vysadit tam robotické vozítko a po roce 2020 i člověka.
