Peking - Čína plánuje do roku 2020 přistát se svou nepilotovanou sondou na odvrácené straně Měsíce. To se doposud žádné kosmické misi nepodařilo. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na jednoho z předních astronomů Čínské akademie věd.
Již v roce 2017 by měla z Číny odstartovat mise, která by měla přistát na přivrácené straně Měsíce a vrátit se zpět na Zemi se vzorky měsíční půdy. Pokud se to podaří, stane se Čína po USA a Rusku teprve třetí zemí světa, která zvládne takovýto manévr.
Do roku 2020 by pak mělo následovat vyslání další mise, která by přistála na měsíční hemisféře, jež je trvale odvrácena směrem od Země.
Jejím úkolem bude studovat geologické podmínky na odvrácené polokouli, která je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří, uvedl Cou Jung-liao z oddělení pro výzkum měsíce Čínské akademie věd. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila v roce 1959 sovětská sonda Luna 3.
Studium odvrácené strany Měsíce by mohlo připravit základy pro umístění radioteleskopu v této oblasti souputníka Země. Odvrácená část Měsíce je totiž chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země, a proto je vhodná pro výstavbu astronomických radioteleskopů. "Takový radioteleskop by pomohl vyplnit prázdné místo v našich znalostech vesmíru," podotkl Cou.
V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj aparát.
V roce 2003 Čína dokázala vlastními silami dostat na oběžnou dráhu kolem Země člověka a do roku 2020 Peking plánuje umístit na oběžnou dráhu kolem Země vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ambice Pekingu zahrnují i přistání prvního čínského kosmonauta na Měsíci.
