San Francisko - Hadi mají zcela nepochybně šestý smysl. Alespoň někteří. Jinak by nemohli tak snadno chytnout kořist za stížených světelných podmínek.
Vědci z Kalifornské univerzity si teď potvrdili, že některé druhy chřestýšů, krajt a hroznýšů skutečně "vidí" i v noci. Umožňuje jim to speciální orgán na hlavě, který umožňuje zachytit záření z infračerveného spektra.
Většina hadů má výborný zrak i čich, někteří jsou naopak takřka slepí nebo vidí rozostřeně. Dopadnout kořist v noci mohou díky zvláštním jamkám opatřeným speciální membránou vystlanou nervovými buňkami schopnou vnímat i nepatrné změny teploty.
Termoreceptory umožňují hadům vnímat teplotní rozdíly v řádu desetin stupně Celsia. Chřestýši mají mezi očima dvojici těchto receptorů a jsou díky ní schopni lokalizovat svou kořist s přesností na centimetry a to na vzdálenost až jednoho metru.
"Infračervené záření způsobuje zahřátí zvláštního druhu proteinu v membráně na hadově hlavě," upozorňuje profesor David Julius ve článku uveřejněném v časopise Nature.
V mozku plaza vzniká přesný obraz teplokrevného zvířete, které se ocitlo v jeho blízkosti. Asi tak, jako by si nasadil brýle s infračerveným viděním.
Receptor křenu wasabi
Receptory začnou být podle Juliuse aktivní teprve při určité teplotě. U chřestýšů z Texasu, které zkoumal, to bylo osmadvacet stupňů Celsia.
Tyto proteiny, označované jako TRPA1, fungují i u savců včetně člověka. Nejsou u nich ale citlivé na teplo, nýbrž na chuť spojenou s určitými chemickými sloučeninami. Člověk je díky nim kupříkladu schopen vnímat ostře pálivou chuť japonského křenu wasabi a dalších rostlin obsahujících hořčičné látky.
Podobné tepelné senzory jako hadi má kupříkladu australský hrabavý pták tabon holubí schopný pomocí zobáku změřit teplotu snůšky vajec a regulovat ji tak, aby měla přesně třiatřicet stupňů Celsia.
Infračervenými senzory jsou vybaveny piraně lovící v kalných vodách amazonských řek.
