Haag - Chorvatsko ani Srbsko se během války v bývalé Jugoslávii nedopustily genocidy. Rozhodl o tom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Haag zamítl žalobu podanou Záhřebem i Bělehradem a ukončil tak mnohaletý soudní spor mezi oběma zeměmi.
Předseda Mezinárodního soudního dvora (ICJ) Peter Tomka konstatoval, že se "obě země během války v Jugoslávii dopustily mnoha zločinů, ale ani jedné ze žalujících stran se nepodařilo prokázat úmysl páchat genocidu, konkrétně ´celé nebo části populace´".
Chorvatsko se na hlavní soudní orgán Organizace spojených národů obrátilo už v roce 1999 s tím, že se Srbové dopustili genocidy ve městě Vukovar a dalších oblastech.
Provinit se měli vražděním, vězněním, mučením a násilným přemísťováním Chorvatů v oblastech, které vůdci srbských separatistů zahrnovali do "své domoviny".
Bělehrad počátkem roku 2010 odpověděl protižalobou. Obvinil Chorvatsko, že se genocidy dopustilo během ofenzivy Bouře, kterou provedlo v samém závěru války.
Chorvatské jednotky podle žalobců zabíjely a vyháněly Srby žijící v oblasti chorvatské Krajiny a na dalších místech a ničily jejich majetek, aby se nemohli vrátit.
Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia
"V této Úmluvě se genocidiem rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:
- usmrcení příslušníků takové skupiny;
- způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
- úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení;
- opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí;
- násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné."
Zdroj: Wikisource.org
Ze svých domovů bylo podle Bělehradu vyhnáno 230 tisíc etnických Srbů žijících na chorvatském území.
Rozsudek je definitivní, vztahy se zklidní
Rozhodnutí nejvyššího soudního orgánu Organizace spojených národů je definitivní - nelze se proti němu odvolat a je závazné.
Všeobecně se očekává, že by se teď měly vztahy obou zemí uklidnit. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić se už v neděli nechal slyšet, že úterní rozhodnutí soudu považuje za "jeden z nejdůležitějších milníků bilaterálních vztahů s Chorvatskem".
Pokud nicméně některá ze stran dospěje k názoru, že druhá strana rozsudek nerespektuje, může podat stížnost Radě bezpečnosti OSN, která má možnost přijmout proti proviněnému státu určitá opatření.
Chorvatská válka za nezávislost, která na území bývalé Jugoslávie zuřila v letech 1991 až 1995, si vyžádala přes 20 000 lidských životů.
Během válek na Balkáně, které trvaly sedm let a vedly k rozštěpení Jugoslávie na osm států, zemřelo na 100 000 lidí. Staly se tak nejhorším válečným konfliktem na starém kontinentu od druhé světové války.
