Praha - Skoro 600 tisíc lidí už v České republice nemá práci, v průměru se podle Úřadu práce uchází patnáct uchazečů o jedno volné místo.
Česko zároveň kopíruje trend, který je patrný v jiných evropských zemích s ještě vyšší nezaměstnaností. Ztráta práce přináší lidem vážné psychické problémy a stoupá počet těch, kteří hledají pomoc u psychologů nebo psychiatrů.
Lukáš Doleček z České asociace pro psychické zdraví potvrdil Aktuálně.cz, že lidí, kteří se obracejí v psychické krizi o pomoc kvůli ztrátě práce, přibývá.
"Je to za poslední rok až dva, řekl bych, až o deset procent případů více než v minulosti. Setkáváme se i s tím, že lidé nezvládají stres kvůli tomu, že se ztráty zaměstnaní bojí. I když těchto případů není tolik," říká Lukáš Doleček.
Na Lince psychopomoci České asociace pro psychické zdraví, která funguje pro celou republiku, psycholožka na dotaz Aktuálně.cz uvedla, že nemá k dispozici přesná čísla, ale lidí v psychické krizi, kteří na linku volají v souvislosti se ztrátou zaměstnání, jednoznačně přibývá.
"Rozhodně se ten počet těchto lidí zvyšuje. Často je to spojeno s problémy kvůli splácení dluhů. Když se dostanou do dluhů, rozjíždí se s tím celý kolotoč psychických problémů. Je to navázáno na sebe. Nemají zaměstnání a nejsou schopni splácet půjčky," říká žena, která si nepřeje zveřejnit své jméno, neboť na lince vystupují poradci anonymně.
V zemích s vysokou nezaměstnaností a prudkým poklesem životní úrovně, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko, je patrný větší zájem o návštěvu v psychologických poradnách. V Itálii se podle odborného časopisu Lancet zvýšila spotřeba antidepresiv ve srovnání s rokem 2000 čtyřnásobně.
A dochází k extrémním případům. Řecký hudebník Antonis Perris na sociální síti vzkázal, že je dva roky bez práce a nemá už na jídlo, ani na nic jiného. Nemá perspektivu. Pak spolu se svojí matkou vylezli na střechu domu a skočili dolů.
Itálií loni otřásla sebevražda otce čtyř dětí, který se oběsil, protože nedokázal rodinu uživit.
Ve Španělsku se stala symbolem mnoha lidí, kteří nyní nedokážou splácet hypotéky, žena, která skočila z okna, když jí hrozilo vystěhování z bytu.
Úzkost ze ztráty zaměstnání, stres způsobený obavami z propuštění či celkově strach z toho, jak člověk uživí svoji rodinu, si vybírají svoji daň na psychickém zdraví lidí.
"Ztráta zaměstnání patří k závažným životním událostem, jež se spolu s určitou genetickou vlohou a osobnostními rysy (mírou neuroticismu) podílejí na rozvoji depresivní poruchy jakožto psychiatrického onemocnění. Strach ze ztráty zaměstnání je stresujícím faktorem, který má rovněž nepříznivé dopady na zdraví. Moje osobní zkušenost je v souladu s údaji v odborné literatuře a staví ztrátu zaměstnání k významným traumatům," řekl Aktuálně.cz profesor Cyril Höschl, ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií.
Krize a tvrdá úsporná opatření v mnoha zemích pokračují, a s tím i propuštění, krachy firem a výrazně snížený rozpočet mnoha domácností.
"Lidé jsou si stále více a více nejistí budoucností, což vede přímo k strmému nárůstu psychických problémů a mentálních poruch," říká Maria Nymanová, ředitelka bruselského zdravotnického centra Mental Health Europe.
Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vydalo studii, podle které lidé, kteří mají problémy se zaměstnáním (bojí se ztráty práce nebo ji už ztratili), mají sklon k hlubokým depresím a sebevraždě až trojnásobně ve srovnání s ostatními.
"Je pravda, že sebevražednost jako poměrně tvrdý údaj dosti koreluje - kromě religiozity, spotřeby alkoholu a spotřeby antidepresiv - právě s nezaměstnaností, zejména v některých oblastech. Pokud jde o uživení rodiny, tam je na místě pomoc z úplně jiné oblasti než psychiatrie. Ta společenské a hospodářské podmínky nevyřeší, to bychom čekali příliš," říká profesor Cyril Höschl.
Velká Británie zaznamenala velký počet lidí s psychickými obtížemi v osmdesátých letech v oblastech, kde přišly o práci tisíce lidí v době vlády Margaret Thatcherové kvůli zavírání dolů a průmyslových podniků.
"Snad nejhorší ze všeho bylo při obnově normálního života a prosperity překonat psychologické dědictví této doby, plné nezaměstnanosti a zoufalství," řekla agentuře Reuters radní Linda Burgessová ze severoanglického města Grimethorpe, kde v osmdesátých letech ztratily tisíce horníků práci po uzavření dolů.
Nyní činí v Británii nezaměstnanost 7,9 procenta, v České republice osm procent. Výrazně vyšší je v Řecku a Španělsku (zhruba 27 procent). Průměrná nezaměstnanost v Evropské unii je 10,8 procenta.
"Mám dojem, že špatný psychický stav mnoha lidí je částečně způsoben také tím, jak média neustále informují o dopadech krize a s tím spojených problémech," říká Lukáš Doleček.
