Londýn - Uzákonit vznik nezávislého regulátora tisku, či nikoliv? Postoje britských politiků i médií se den po zveřejnění závěrečné zprávy vyšetřovací komise lorda Briana Levesona liší.
"Moment maximálního nebezpečí pro svobodu britského tisku trval přesně 99 minut," napsal například Fraser Nelson z konzervativního listu The Daily Telegraph.
Narážel tak na časovou proluku, která dělila zveřejnění zprávy a reakcí ministerského předsedy Davida Camerona. Ten sice s nutností nezávislé regulace souhlasil, ale vyjádřil pochybnosti nad přijetím zákona.
"Cameronovy toryovské zásady chrání naše pradávné svobody," je přesvědčen Nelson, s nímž se v tomto směru shoduje většina britských deníků.
Jako z dílny Stasi
Jednou z mála výjimek je liberální The Guardian. Podle něj by zákon posílil důvěryhodnost médií, ale zároveň by nebyl zásahem do svobody projevu.
"Věřím, že si Leveson zaslouží podporu," napsal Harold Evans s tím, že má pravdu, když považuje uzákonění seberegulace za nutnost. "To by dalo důvěryhodnost samoregulátorům, kteří by byli zcela nezávislí na vládě či jakémkoliv jejím oddělení."
Ačkoliv na výkladu závěrů komise, jejíž vznik odstartoval skandál s rozsáhlými odposlechy, jež organizoval bulvární týdeník News of the World, neshodnou ani politici, jedno je jisté: návrh "Levesonova zákona" chtějí připravit během dvou týdnů. Jak s ním následně naloží, ukáže čas.
Opoziční labouristé se podle BBC obávají, že se vláda pokusí návrhy Levesonovy komise znevěrohodnit. Dokonce prý zaznívají hlasy, že kabinet poslancům předloží návrh zákona "jaký by napsala (východoněmecká tajná policie) Stasi".
Nešel do hloubky
Zatímco politici vyšetřovací zprávu povětšinou oceňují, jiní o ní pochybují. "Osobně si nemyslím, že by šla dostatečně do hloubky," řekl BBC Radio 4 Gerry McCann, jehož dcera Madeleine zmizela v roce 2007 v Portugalsku.
On sám se označuje za oběť mediální štvanice. Řada médií totiž naznačovala, že dívenku zavraždil on s manželkou.
"Úplné přijetí zprávy lorda Levesona je pro mě - a myslím, že i pro mnoho dalších obětí, které trpěly v rukou tisku - minimálním přijatelným kompromisem," míní. "Bez zákonné podpory ten systém nebude fungovat."
