Oslo - Nestává se moc často, aby celý svět sledoval jednu malou, vždycky naprosto bezproblémovou zemi na samém okraji Evropy. 22. července 2011 - a ještě mnoho dní poté - to tak bylo. Norsko zažilo atentát, jaký nemá v historii obdoby.
Nenávist k islámu, cizincům, levici a příliš liberální norské společnosti přiměla pravicového extremistu Anderse Behringa Breivika, aby promyšleně povraždil 77 lidí. Osm v hlavním městě Oslu, 69 na malém prázdninovém ostrově Utöya, kde zrovna tábořilo sedm stovek mladých socialistů, příznivců vládní Norské dělnické strany.
Hodinu střílel kolem sebe, než ho policie zastavila. Teenageři na ostrově a ve vodách kolem něj umírali jako štvaná zvěř.
Svět potom čekal, jak hrůzná událost změní tradičně liberální, svobodu adorující norskou společnost.
A výsledek? Otřásla jí, ale nezměnila.
Kdo by si ale myslel, že Norové netrpí, je na omylu. Ukázal to posudek, v němž soudem objednaní psychiatři prohlásili vraha Breivika za nepříčetného.
Lékařská diagnóza - a hlavně to, co z ní plyne - zasáhla zraněný národ stejně jako události z 22. července. A Norsko poprvé od útoků v Oslu a na Utöye rozdělila.
Reportéři Aktuálně.cz Norsko po atentátu navštívili. Vydejte se s nimi po stopách vraha.
Ten, co patří do pekla
Jako pacient trpící paranoidní schizofrenií má Anders Behring Breivik velkou šanci, že unikne vězení.
Na tuhle liberální právní tradici, podle níž psychicky nemocní lidé za mřížemi nekončí, bylo Norsko až donedávna hrdé. Teď nad ní půlka národa nevěřícně kroutí hlavou.
V průzkumu, který si nechala udělat televizní stanice NRK, skoro polovina dotázaných (přesně 48 procent) řekla, že opatřit Breivika nálepkou "nepříčetný" je chyba. 35 procent Norů má naopak verdikt psychiatrů za správný.
V Česku by takový průzkum nepochybně dopadl úplně jinak.
Tohle Breivik hlásal. Projděte si jeho manifest
Propast první: mezi pozůstalými
S představou, že by vrah unikl trestu, se odmítají smířit hlavně tři skupiny lidí: Pozůstalí po skoro osmi desítkách obětí. Ti, co Breivikovo řádění v prázdninovém kempu přežili. A zachránci, kteří prchající - a notně vyděšené - teenagery tahali 22. července z vody.
"Je to provokace. Všechny (psychiatry) oblbnul a přiměl ke špatné diagnóze," řekl dvaatřicetiletý Chalíd Hadži Ahmed deníku Aftenposten. On sám Breivikovo řádění na ostrově přežil, jeho bratra ale blonďák v policejní uniformě - mimochodem stejně starý jako Chalíd - chladnokrevně zastřelil.
"Měl by jít do vězení, už nikdy by neměl vylézt ven," myslí si Marcel Gleffe, německý pokrývač, který z ostrova v člunu odvezl dvacítku mladých Norů. "Když se dostane do vězení, dostane se do pekla, do pekla na zemi," řekl v rozhovoru pro list Wiesbadener Kurier.
Zajímavější je ale možná fakt, že část pozůstalých - podle některých zdrojů dokonce většina z nich - Breivikovu psychiatrickou diagnózu nejenže neodmítá, ale naopak vítá.
Kdo byly oběti? Čísla tolik neřeknou, jejich obličeje ano.
"Lidé hledají obětní beránky. Teď bude pro naši společnost o něco snazší posunout se dopředu, když konečně víme, že příčinou toho všeho byl prostě jen psychicky nemocný muž," tlumočil názor několika rodin povražděných dětí jejich advokát Carl Bore.
"Podle mě to ukazuje, že náš právní stát funguje," uvedl - přesně v duchu norské tradice - šéf Mladých sociálních demokratů z Osla Vegard Wennesland.
Propast druhá: mezi experty
Výsledek psychiatrické expertizy přijali rozdílně i odborníci. Krátce poté, co jej představilo státní zastupitelství v Oslu, začalo posudek zkoumat norské sdružení soudních psychiatrů.
"Je to zajímavé," uvedl šéf příslušné komise, lékař Tarjei Rygnestad. Za normálních okolností je podle něj pro psychotickou osobu obtížné třeba i řízení motorového vozidla.
Přesné naplánování a schopnosti, které Breivik při útoku prokázal, mluví proti psychóze. "Ovšem stávají se i neobvyklé věci," citoval ho server Spiegel online.
Tore Björgo, odborník na pravicový extremismus na norské policejní akademii, má naopak jasno: Breivik je nebezpečný radikál, jehož bizarní představy nemají s psychickou nemocí nic společného. A jako s takovým by se s ním mělo zacházet.
"Bez fundované znalosti toho, co je běžné v pravicově extremistickém prostředí, nelze Breivikovu bizarní a konspirativní představu o světě správně zařadit," zpochybňuje Björgo posudek psychiatrů.
"Tisíce lidí sdílejí stejné názory jako Breivik," upozorňuje norský policejní expert. "To ale nemusí znamenat, že jsou to případy pro psychiatrii."
Ostrov Utöya byl dlouho uzavřen. Takhle ho viděli několik měsíců po útoku novináři.
Propast třetí: mezi politiky
Breivikova deklarovaná nepříčetnost pohnula i vodami norské politiky. Ale jen na chvilku a v mnohem menší míře, než jak by tomu bylo v jiné zemi. Včetně zbytku Evropy a Spojených států.
Asi nejhlasitěji zakřičel Per Sandberg z pravicově populistické Strany rozvoje. Požadoval, aby se provedla nová expertiza, která by vraha neposlala do léčebny, ale za mříže. Právě v jeho straně přitom Breivik kdysi aktivně působil.
Ostatní politici se ke kritice nepřidali, naopak. Donutili Sandberga, aby se za zpochybnění posudku omluvil.
Konzervativci ze strany Höyre mu veřejně vyčinili, že nepochopil to, co se v Norsku učí už malé děti: že se moc ve státě dělí na výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Norský populista následně uznal, že by se politika neměla do justice míchat, stáhnul se a řekl "promiňte".
Asi nejlépe vysvětlil povahu norské politiky premiér Jens Stoltenberg.
Na otázku novinářů, jak snáší fakt, že Breivik zřejmě nebude odsouzen tak, jak by si zasloužil, odpověděl: "Rozumím, že to je pro některé pozůstalé po obětech velmi těžké. Ale nejlepší odpovědí na činy z 22. července je zasazovat se o demokratické hodnoty. Jedním ze základních principů je princip právního státu. Pokud nezávislí soudci nakonec rozhodnou, že byl nepříčetný, musíme to akceptovat."
Proces má začít v dubnu 2012.
Nejhlasitější kritik? Vrah
I když je Breivikův psychiatrický posudek "červeným hadrem" před očima hlavně pro pozůstalé, nejvíc zřejmě pobouřil samotného Breivika. Alespoň soudě podle toho, co tvrdí jeho právník Odd Ivar Groen.
Norský atentátník prý tvrdí, že psychiatři napsali spoustu lží a jeho slova vytrhli z kontextu.
"(Breivik) si myslí, že psychiatři nemají dostatečné znalosti o politických ideologiích," řekl Groen listu Verdens Gang. "A rozhodně odmítá, že by byl psychicky nemocný."
