Washington – Rezistence bakterií vůči antibiotikům se zařadila k největším problémům světového zdravotnictví. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými.
Podle vědců příčina tkví v jejich nadužívaní – a to nejen ve zdravotnictví jako takovém, ale i v živočišné výrobě a v zemědělství.
Pokud se problém nezačne řešit, odolnost vůči antibiotikům může v roce 2050 vést až k deseti milionům úmrtí ročně. Tvrdí to alespoň studie britských vědců, kterou zveřejnil server BBC.
Antibiotika zažívala velkou popularitu už v polovině dvacátého století, kdy byla oslavována jako "zázrak, který vyléčí vše". Už tehdy se ale našli i tací, kteří na budoucí problém upozorňovali.
Mezi nimi i Alexander Fleming, skotský vynálezce jednoho z nejpoužívanějších antibiotik, penicilinu. Na nadcházející krizi těchto léků upozorňoval už v roce 1945, když za svůj objev přebíral Nobelovu cenu.
Problémem antibakteriální rezistence se ve středu zabývá dokonce Valné shromáždění OSN.
"Klameme sami sebe"
"Je opravdu smutné, jak zneužíváme antibiotika v medicíně a živočišné výrobě. Klameme sami sebe, když si myslíme, že tyto 'zázračné léky' budou vždycky po ruce," sdělil pro The Huffington Post odborník na infekční onemocnění z Uppsalské univerzity ve Švédsku Otto Cars.
Podle údajů amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) kvůli antibiotické rezistenci každý rok zemře více než 700 000 lidí. Ve skutečnosti ale může být číslo ještě větší, protože neexistuje žádný globální systém, který by tyto příčiny úmrtí monitoroval, napsal The Guardian.
Předpisy jako na běžícím páse
Podle studie, kterou letos v květnu uveřejnil vědecký časopis JAMA, je v Americe v průměru jeden ze tří lékařských předpisů na antibiotika zbytečný.
Pacienti ale tyto léky od doktorů buď sami vyžadují, anebo si lékaři nejsou jistí diagnózou. Raději nechtějí riskovat, že by něco zanedbali.
"Antibiotika používáme na všechno. Bereme to jako samozřejmost, že budou vždycky fungovat. Když zabírat přestanou, usoudíme, že bychom měli použít nové léky. Ale tato strategie už přestala fungovat," řekla Jean Patelová z Centra pro prevenci a kontrolu nemocí.
Léky už nespasí ani angínu
V roce 2013 zveřejnilo americké CDC seznam celkem osmnácti bakterií, které jsou nejvíce rezistentní. Jde například o bakterii typu Clostridium difficile, která vyvolává onemocnění trávicího traktu, nebo Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku.
Dále se na seznamu objevila také bakterie Salmonella, jež způsobuje salmonelózu, či všechny tři typy streptokoků. Výskyt streptokokových nákaz – například spála, angína nebo zápal plic – je přitom velmi častý hlavně u dětí
