Vědci se chopili nářadí. Směr Antarktida

Tomáš Fránek
13. 12. 2005 0:00
Brno - Dostavět hlavní budovu, nainstalovat klimatizaci či dodělat rozvody vody a elektřiny. Úkoly, které by pro jinou vědeckou misi zněly zvláštně.

Vše musí být splněno do dubna 2006. Alespoň podle plánů dvanáctičlenné skupiny vědců, techniků a řemeslníků, která se vydala k první české polární stanici na Rossově ostrově v Antarktidě.

Čeká je čtrnáct a půl tisíce kilometrů cesty. Nejprve let z Vídně do Chile, odtud pak 18. prosince ledoborcem Almirante Viel na Rossův ostrov. Účastníci výpravy věří, že jim bude přát počasí a Vánoce už oslaví na základně.

Právě oslava Vánoc je jedním z největších rozdílů proti minulému pobytu na začátku roku 2005. Tehdy se totiž výprava do Antarktidy dostala až v únoru. Do konce března, kdy končí krátké antarktické léto, pak musela stihnout postavit hrubé stavby.

Vědecký předvoj

Nyní na Rossův ostrov míří jen dva "klasičtí" vědci z Masarykovy univerzity. "Jejich úkolem bude zprovoznit komplex automatických meteorologických přístrojů, který umožní získat první podrobnější informace o klimatu stanice a jejího okolí," vysvětluje Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, hlavního garanta projektu.

Ke klimatologům se v lednu 2006 přidají botanici z Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd. Začnou na pustém ostrově zkoumat vegetaci.

Celá stanice začne vědeckým účelům plně sloužit až v prosinci 2006.

Jak se staví s tučňáky

Hlavní "budovatelské úkoly" má na starosti zbytek předvoje, který se nyní vydal k Antarktidě. Kromě zmíněných dvou vědců ho tvoří ho řemeslníci a odborníci z různých oborů. Většina účastníků expedice -jako Radim Hrubý ze Zlína - pojede do Antarktidy už podruhé. Před rokem se podílel na první fázi stavby, nyní se vrací, aby vybavil stanici záložními zdroji elektrické energie.

Foto: Aktuálně.cz

"Jediným naším společníkem jsou tam tuleni a tučňáci, spojení s domovem funguje přes satelitní telefon," popisuje Hrubý. Zatímco při minulé cestě členové výpravy spali zpočátku ve stanech a provizorních kontejnerových ložnicích, nyní je už většina budov stanice hotova.

"Hodně bude záležet na počasí, při minulé cestě nám přálo. Teploty se pohybovaly kolem nuly ve dne, v noci klesaly k mínus deset. Nejhorší byl vítr, který vířil kamenný prach," říká Hrubý.

Pro mnohé z členů výpravy přitom antarktická stanice není první zkušeností ze stavěním v extrémních podmínkách. Firma PSG International, která polární stanici buduje, totiž staví také za polárním kruhem na Sibiři. Poslední stavbu tam dokončila minulý rok.

O výstavbu české polární stanice usilovali vědci od roku 1997,  kdy byl poprvé oficiálně představen návrh základny. Stavba pak začala v roce 2003.

 

Právě se děje

Další zprávy