Podle nejrozšířenější verze se Kolumbus narodil v Janově. Jiní historici ho ale považují za Katalánce, Baska, Portugalce či dokonce za vzdáleného příbuzního španělské královny Isabely, pocházejícího z Mallorky.
Podle "divočejších" teorií byl Židem, jehož rodiče uprchli do Janova ze Španělska. Objevily se i názory, že pocházel až z území dnešního Bulharska, které bylo tehdy pod nadvládou Turků.
Odebírání vzorků zatím nepomohlo
Profesor genetiky z Univerzity v Grenadě Jose Antonio Lorente provedl rozsáhlý průzkum. Odebral vzorky slin od lidí, kteří se jmenují Colón, Colom nebo Columbo. Činil tak na několika místech: v Katalánsku, ve Valencii, na Baleárských ostrovech, v Janově i na jihu Francie.
Vzorky pak chtěl porovnat s nálezy z pozůstatků Kolumba, jeho bratra a španělského prince Carlose de Vieny, který byl podle některých pramenů Kryštofovým otcem.
Výsledky měly být zveřejněny minulý týden, ale vše zbrzdily problémy při získávání vzorků s mořeplavcových kostí.
"Snažíme se problémy odstranit, ale bohužel musím konstatovat, že zatím nemáme žádné vysledky. Nemáme žádné jasné potvrzení ani jedné z existujících teorií," řekl Lorente španělským novinářům.
Nejasná podoba
Ostatně samotné místo Kolumbova posledního odpočinku bylo donedávna předmětem dohadů. Až podrobná analýza zjistila, že skutečný hrob mořeplavce je v sevillské katedrále a nikoliv v Santo Domingu v Dominikánské republice.
Není také známa přesná Kolumbova podoba. Všechny portréty malovali autoři pouze na základě zprostředkovaných zpráv o jeho podobě.
Letos si svět připomíná pětisté výročí Kolumbovy smrti. Ale je to zároveň rok, kdy vyšla najevo fakta, která poněkud poopravují zažité představy o prvním kolonizátorovi Ameriky.
Nové dokumenty: Byl to krutý tyran
V létě tým španělských historiků zveřejnil dokumenty, senzačně objevené ve Valladolidu po více než 500 letech. Jde o záznamy z procesu, který byl proti Kryštofovi Kolumbovi veden kvůli jeho chování na Hispaniole (na tomto ostrově, který je dnes rozdělen mezi Dominikánskou republiku a Haiti, Kolumbus v roce 1492 poprvé přistál).
Historička Consuela Varelová nyní vydává knihu Kolumbův pád, který jeho působení na Hispaniole vykresluje na základě nově nalezených výpovědí svědků.
Podle výpovědi svědků při procesu byl Kolumbus brutálním a nelítostným tyranem, který terorizoval místní obyvatelstvo hladem, sadistickými tresty a odmítal domorodce křtít, protože s nimi chtěl nakládat jako se svými otroky.
To byl podle historičky hlavní důvod, proč byl v roce 1500 povolán zpět do Španělska. Vykrelsení Kolumba způsobem, jakým to učinili tvůrci filmu Dobytí ráje s Gérardem Depardiem v hlavní roli, je podle ní směšné a naprosto neodpovídající skutečnosti.
"Kolumbus byl mnohem burtálnější, než jsme se doposud domnívali," tvrdí Consuela Varelová, specialistka na objevitelův život.
Ze záznamů vyplývá, že Kryštof Kolumbus udělovat sadistické tresty i za malé prohřešky, včetně vyřezávání jazyka. Historička tvrdí, že i na poměry v 16.století, které nebyly zrovna idylické, byl Kolumbus nesmírně krutým mužem.
