Plymouth - Evropané neuváženě ničí své životní prostředí, a to nejenom na souši. Stejně nezodpovědně se chovají k evropským mořím. Loví v nich příliš mnoho ryb, vypouštějí do nich příliš mnoho chemikálií a pobřežní oblasti rozvíjejí nekontrolovatelným způsobem.
Pokud urychleně nepřijmou opatření, jež by tento trend zvrátila, čeká moře omývající kontinent "neradostná budoucnost".
K tomuto výsledku dospěl tříletý výzkumný projekt Evropský životní styl a mořské ekosystémy (ELME) za 2,5 milionu eur, na němž se podílely vědecké instituce z patnácti zemí EU. S jeho výsledky dnes seznámil veřejnost hlavní koordinátor projektu profesor Laurence Mee z Mořského institutu v britském Plymouthu.
"V každém z moří nalezneme stopy vážného narušení přirozené rovnováhy, spojené s příliš překotným rozvojem pobřeží, čilou dopravou i neuváženým způsobem, jak produkujeme potravu," prohlásil profesor Mee.
Dopady politických změn
Závěrečná zpráva, na níž se podílela stovka evropských vědců, spojuje rapidně se zhoršující situaci v Severním, Baltském, Středozemním a Černém moři mimo jiné s dramatickými politickými změnami, jež kontinent prodělal v uplynulých dvaceti letech. Tedy i s pádem komunistických režimů, rozšířením Evropské unie a urychlením ekonomického rozvoje v nových členských zemích EU.
Ke zhoršení čistoty moří a ohrožení biodiverzity nemálo přispěla mohutná výstavba letovisek na březích Středozemního a Černého moře. Ta se pro mnohé Evropany stávají celoročním domovem, což je spojeno s často nikým nekontrolovaným ukládáním domácího odpadu. A to v mnoha případech přímo na mořském pobřeží či rovnou do moře.
"Prudký ekonomický rozvoj a život v nadbytku přináší dodatečný tlak na životní prostředí, který nesmíme ignorovat," tvrdí profesor Mee.
Podle závěrů ELME znamená rozvoj letovisek také zvýšenou poptávku po potravinách, intenzifikaci místní zemědělské výroby a nárůst používání umělých hnojiv, která se s řekami dostávají do moří.
Nejdramatičtější změny prodělaly v tomto ohledu Černé a Baltské moře, na jejichž březích leží právě postkomunistické země, které se nyní snaží dohnat to, co zameškaly za dlouhá desetiletí centrálně plánovaného hospodářství.
Příliš intenzivní rybolov
Bohatství života ukrývajícího se pod hladinou zase Evropané nejvíce ničí přímo, tedy lovem mořských živočichů, v Severním a Středozemním moři.
Na nebezpečí, že příliš intenzivním rybolovem mohou být ohroženy početní stavy ryb v mořích omývajících kontinent, upozornila nedávná zpráva Mezinárodní rady pro výzkum moří (ICES). Ta se vyslovila pro to, aby byl v Severním moři vyhlášen zákaz lovu tresky a omezen lov sledě, platýse a dalších druhů ryb.
Se stejně alarmující zprávou o rychle se snižujících stavech tuňáka, zejména ve Středozemním moři, přišel před časem Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Ten tuňáka červeného umístil na seznam ohrožených druhů.
Již před lety takřka zmizel z Černého moře tuňák obecný, delfín či makrela.
S reziduálními vodami velkých lodí sem byla naopak zavlečena medúza druhu Mnemiopsis leidyi likvidující místní plankton. A to v takovém množství, že to způsobilo dramatický úhyn menších ryb, především ančoviček a sardelí, které se v Černém moři naopak v 80. letech nekontrolovatelně množily.
"Každý ekosystém funguje jako dynamický systém rovnováhy mezi predátory a kořistí," říká profesor Georgi Daskalov ze Střediska pro životní prostředí, rybolov a vodohospodářsví z britského Lowestoftu. "Když je narušen, vede to k zásadním změnám režimu života v moři."
