Bojíme se víc inflace, nebo deflace? | |
Z globálního pohledu může být správná první i druhá odpověď. Vždy by měla záležet na konkrétních podmínkách dané země, argumentuje týdeník The Economist v článku "Buďte stateční" (Be bold) z minulého pátku.
Například Velká Británie se očividně nebojí inflace, když nechává svou centrální banku nakupovat státní dluhopisy a tím fakticky tiskne peníze. Větší množství peněz v ekonomice může poskytnout potřebné krytí špatným úvěrům v britských bankách, zvyšuje však riziko prudkého růstu cen a zchudnutí širokých vrstev obyvatelstva. Stejný přístup volí i americký prezident Barack Obama a od řady ekonomů v čele s nositeli Nobelovy ceny Johnem Stieglitzem a Paulem Krugmanem je kritizován, že dává příliš málo.
Irové bez eura
Sousední Irsko naopak připouští deflaci. Pokles cen snižuje domácí poptávku a ohrožuje podniky zaměřené na místní trh. Deflační spirála u zboží ale může snížit také cenu irské práce a vrátit zemi ztracenou exportní výkonnost a spolu s ní zahraniční investice.
Irsko si ovšem nemohlo příliš vybírat, protože s vyhlídkou na desetiprocentní schodek státního rozpočtu těžko hledá věřitele. Peníze na dotace občanům či firmám tak na rozdíl od Britů může získat jen za příliš vysoké úroky.
Češi mají podobně jako Němci blíže k Irům. Nebojí se deflace, jejich postoj ovšem není tak extrémní. "K rizikům pro nás patří ve střednědobém horizontu inflace a tedy masivní pumpování peněz do oběhu," říká například viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Češi nemohou ani nechtějí do detailu kopírovat irskou strategii. Na rozdíl od bývalého keltského tygra nepřijali euro a mohou se deflaci vyhnout oslabením koruny.
Drahé půjčky
Neúčast v eurozóně na druhé straně snižuje důvěru investorů a zvyšuje úroky pro státní půjčky. V posledních dvou týdnech si už Češi půjčovali dráž než Irové a v ČT připustil potíže i náměstek ministra financí Eduard Janota: "Emitovali jsme desetiletý dluhopis s výnosem za 5,6 procenta, to je určitý nápor na obsluhu dluhové služby."
Nová vláda bude při revizi letošního rozpočtu a přípravě rozpočtu na příští rok rozhodovat o tom, jak silné finanční pumpy na boj s krizí použije. Samotný výpadek příjmů způsobí podle Janoty deficit cca 130 miliard korun rozpočtu, v případě celého systému veřejných financí to znamená přes čtyři procenta HDP. 80 miliard plánovaných ODS a ČSSD na boj s krizí znamená další možný výpadek přes dvě procenta.
Ve středoevropském prostoru je varovným příkladem Maďarsko, které dosáhlo jako Irové desetiprocentních schodků a dnes si půjčuje za víc, než 12 procent. Proto požádalo o pomoc Mezinárodní měnový fond.
