Praha - Rozhodnutí o tom, zda Eva Michaláková dostane z pěstounských rodin v Norsku zpátky své děti, by mohlo padnout letos v prvním pololetí. Česká matka by se možná také brzy měla setkat se svými syny, termín ale ještě nepadl. Řekla to dnes její advokátka Janne Fjelnsethová.
"Rozhodnout by se mohlo v prvním pololetí, nejdřív v dubnu, ale spíš později. Musíme čekat, než na nás přijde řada. Případů, které se týkají péče o děti, řeší krajská sociální komise víc," uvedla právnička. Advokátky Evy Michalákové podaly žádost o navrácení dětí v prosinci. Pokud by matka neuspěla, obrátí se na soud.
Podle Fjelnsethové je případ Evy Michalákové těžký, ale není neřešitelný. Právničky budou muset nyní prokázat, že je matka schopna se o své syny postarat "podle norských standardů". Pokud by sociální komise rozhodla, že děti Češce zpět nesvěří, začne se jednat o úpravě kontaktu s dětmi.
Na lednové schůzce se sociálními pracovníky se dohodlo, že by matka mohla hochy vidět 15 minut, a to dvakrát ročně. Pokud by si to chlapci přáli, mohla by setkání trvat i déle. "Na posledním jednání norští pracovníci říkali, že první setkání dětí s matkou by se mělo konat brzy. Přesný termín ale ještě neznáme," řekla právnička.
Kauz, které se týkaly péče o dítě, řešila prý už celou řadu. Některé vyhrála a potomci se dostali zpět k rodičům. "Tento případ je ale rozhodně nejsložitější. Je to dáno tím, že děti jsou u pěstounů už hodně let. Bude se poukazovat na to, jak se tam mají, že v Česku nežijí, nemají vztah k české kultuře, jejich styky s matkou jsou minimální, stejně jako s rodinou," uvedla Fjelnsethová. Jako výhodu naopak vidí diplomatický tlak českých politiků.
Norské úřady odebraly syny české matce a otci v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo, obvinění nepadla. Soud ale považoval zjištění za závažná, s dlouhodobým odebráním dětí souhlasil.
Podle Evy Michalákové nyní norská sociální služba podniká kroky k tomu, aby její děti skončily v adopci. Několikrát zopakovala, že o své potomky chce bojovat. Pokud by se neměli vrátit k ní, pokusí se je do péče získat její sestra Zuzana Sovková. Její rodinu na Moravě už minulou středu navštívili tamní sociální pracovníci, aby zkontrolovali, do jakého by se chlapci dostali prostředí.
Dnes devítiletý Denis byl se svou matkou do svých šesti let, jeho šestiletý bratr David prožil většinu života u pěstounů. Podle některých v kauze na sebe naráží zájem rodiče s nejlepším zájmem dítěte a kompromis se bude hledat těžko.
"My si stále myslíme, že pro matku je nejlepší to, když se k ní vrátí její děti. Pro děti je pak nejlepší to, když jsou u matky," míní Fjelnsethová. Podotkla, že i podle Evropského soudu pro lidská práva by měla mít vlastní rodina přednost před tou náhradní.
Druhá advokátka Venil Katharina Thiisová poukazuje také na to, že by sourozenci měli vyrůstat spolu. Teď bratři žijí odděleně u různých pěstounů. "Problém pěstounských rodin je ten, že jsou najaté. Norská sociální služba s nimi má dohodu, kterou mohou obě strany s tříměsíční výpovědní lhůtou ukončit. To se také děje a děti občas musí přecházet z rodiny do rodiny," řekla Thiisová.
O tom, jak se chlapcům u pěstounů daří, mají málo informací i norské právničky. Zprávy dostávají jen od sociální služby. "Proč si Eva Michaláková myslí, že by měly děti jít k ní? Protože je jejich matka. Její rodina je rodinou chlapců. Tam patří. V ní jsou citově zakořeněni," je přesvědčena Thiisová.
