Velikonoční zvyky naruby: V Telči koledovaly ženy

ČTK ČTK
9. 4. 2012 13:25
Umožnila jim to tradice i přestupný rok, muže jim do vesnice vozí i z okolí
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Telč (Jihlavsko) - Vládu nad velikonoční koledou v Telči na Jihlavsku převzaly ženy. Umožnila jim to lidová tradice přestupného roku. 

Za mrazivého rána téměř dvacítka děvčat z horáckého souboru Podjavořičan ve svátečních krojích vyrazila po městě na obchůzku za členy souboru, známými a také za starostou. 

V poledne si všichni společně zazpívali s muzikou na sluncem prozářeném renesančním náměstí.

Zatímco před čtyřmi lety je uličkami města vozil žebřiňák tažený kobylami Olivou a Zlatkou, letos ženy musely kvůli hříbatům po svých. A jak zvyk vznikl?

"Se založením souboru jsme začaly pátrat po tradicích a dočetly jsme se, že tady na Horácku na přestupný rok obcházela děvčata chlapce a vyplácela je. Tradice se nám strašně zalíbila a zavedly jsme ji znovu, od té doby v ní pokračujeme 20. rokem, teď máme pátý přestupný rok," řekla hlavní organizátorka Jana Kuklová.

Muže nám sem přivezou

Zatímco mužská část souboru jezdí pravidelně za děvčaty i do okolních vesnic, ženská část to má na přestupný rok jednodušší. "Za hranice Telče nepojedeme, jsme domluvení, že nám je sem svezou," poznamenala Kuklová. 

Výslužku dostávají děvčata obdobnou jako kluci. Někteří muži tvrdí, že perníčky a kraslice vyráběli sami, čemuž málokdo věří. 

Starosta Roman Fabeš měl pro kolednice kromě občerstvení a pentlí nachystaná vyřezávaná jablíčka se zapíchnutou kraslicí a ptáčkem. Navíc jim za výplatu vařečkou zahrál na saxofon.

"Také dostáváme po štamprličce, někdo pije, někdo ne, jsou s námi i těhulky, ne každá si dá. Bereme to střídměji, nedopadneme jako chlapi. Spíše se vyžíváme v tom, že je můžeme vyplatit, to nám ke štěstí stačí," říkají s úsměvem kolednice. 

Podívejte se, jak se slaví Velikonoce ve světě:

Na cestu si po ránu, kdy na cestách ležel led a sníh, oblékly kabátky a některým nechyběl teplý šátek na hlavě.

Počasí se nakonec umoudřilo, když nad Vysočinou zazářilo slunce, a na náměstí se nesly melodie místních lidových písniček.

Vzor dyndácké muziky

Soubor Podjavořičan byl založen v roce 1989. Sdružuje mladé lidi se zájmem o folklor a zvyky z Horácka, především z Telče a okolí. Místní lidovou tradici oživují pořádáním pravidelných akcí - Horáckého bálu, Vítání jara, Masopustní merendy a Jarmarku. V posledních letech spolupořádá s městem Májové slavnosti.

Podjavořičan tančí v krojích ušitých podle původního telčského svátečního vzoru, jehož prostota a barevná strohost vypovídá o chudobě Horácka.

Náměty vystoupení čerpá z původních dochovaných materiálů horáckých písní, tanců a zvyků. Také muzika, která složením nástrojů odpovídá historii, je ukázkou takzvané dyndácké (skřípácké) muziky používající dobových lidových nástrojů. Název nese od houslí z jednoho kusu dřeva, kterým se říká dyndy, neboli skřipky.

Pětačtyřicetičlenný soubor se účastní řady festivalů v zahraničí, letos v srpnu jede na festival na Sardinii.

 

Právě se děje

Další zprávy