Mše za Josefa Toufara. V Číhošti si připomněli 66 let od úmrtí umučeného faráře

ČTK ČTK
28. 2. 2016 13:03
V zaplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti na Havlíčkobrodsku si dnes lidé připomněli 66 let od úmrtí faráře Josefa Toufara, který zemřel po mučení komunistickou Státní bezpečností. Kromě mše, kterou vedl kněz Zdeněk Novák, si účastníci vyslechli úryvky z nové knihy Miloše Doležala Krok do tmavé noci, popisující Toufarův životní příběh.
Foto: Vojtěch Marek

ČíhošťMší za Josefa Toufara v zaplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti na Havlíčkobrodsku si místní připomněli 66 let od úmrtí faráře, kterého umučila StB.

Toufarovým osudem se podrobně zabývá kromě nové knihy Miloše Doležala také výstava připravená havlíčkobrodským muzeem na číhošťské faře. "Lidé tam najdou dokumenty, dobové fotografie a archiválie, které se k Toufarovi vztahují," řekl farář Tomáš Fiala. Výstava je na faře od roku 2012. Podle Fialy by měla být v budoucnu aktualizována.

Doležalova kniha se ve 14 kapitolách prostřednictvím různých pohledů a situací snaží popsat životní příběh Josefa Toufara. Knihu doprovází sedm stovek fotografií a dokumentů, z nichž většina je publikována poprvé. "Sleduji číhošťského kněze z různých úhlů, skrze různé události a fenomény. Snažil jsem se popsat jeho únos a umírání, ale například také jaký byl pedagog. Samostatná kapitola je věnována příběhu života a kariéry jeho spoluvraha, vyšetřovatele Ladislava Máchy," řekl ČTK Doležal.

Veřejnost se poprvé seznámila s úryvky nové Doležalovy knihy Krok do tmavé noci už ve čtvrtek 25. února v barokním refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze.

Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál třetí adventní neděli 11. prosince 1949. Při mši v místním kostele se při kázání faráře Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž umístěný na hlavním oltáři. Událost údajně vidělo asi 20 svědků. Kříž se pohnul ještě na Boží hod a také v době postní.

O věc se začala zajímat komunistická Státní bezpečnost, která faráře Toufara 28. ledna 1950 zatkla a odvezla do Jihlavy a posléze do Valdic. Po krutém mučení při výsleších Toufar 25. února zemřel. Režim pak zahájil ideologickou kampaň, ve které označil Toufara za agenta Vatikánu, západního špiona a dovedného manipulátora, který se "neštítil použít pro své cíle ani podvodu s domnělým zázrakem".

StB ho donutila i k tomu, aby se přiznal k sexuálnímu násilí na ministrantech. V 90. letech bylo přiznání zpochybněno. Událost ale nelze ani po desetiletích s určitostí do detailů objasnit.

Toufar byl pohřben v hromadném hrobě u zdi ďáblického hřbitova v Praze. V červenci 2014 byly jeho ostatky po 65 letech vyzvednuty a převezeny do číhošťské farnosti, kterou Toufar naposledy spravoval. Následně byly po slavnostní bohoslužbě za účasti církevních hodnostářů a tisíců věřících uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Předloni 28. října udělil prezident Miloš Zeman Toufarovi in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně.

Lidé se k němu modlí, žádají ho o přímluvu a je mnoho hodnot, které může moderní české společnosti a českému člověku dát, vypočítává důvody, proč má být páter Toufar blahořečen, kněz Tomáš Petráček. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy